Husa už dávno něco vyseděla

Na cele

z knihy Žijeme jen jednou , vydal(o): Nové město

Ve vězení tyla tu Vikinka Bergrová. Dostala se sem proto, že svým známým do Anglie napsala dopis, že u nás je trojí druh kněží: jedni, kteří jsou zavřeni, druzí, co již byli, a třetí, kteří teprve budou. Její dobrácký úsměv a čisté oči vyzařovaly do tohoto prostředí tolik dobra.

Silná, veselá, ale špatně chodící Maruška Kučerová, bývalá redaktorka časopisu Katolická žena, mě silně zaujala a hned mi navrhla, že bych mohla být její kriminální dcerou a ona mou mámou. V jejích očích jsem viděla nadšení pro dobro a krásu. Měla jsem postel mezi ní a Vikinkou. To už jsem věděla, že to tu vydržím. Byly tam postele jako v nemocnici, ale záchod byl ve stejné místnosti. Podlaha byla čistě umytá. Usmívala se na mě malá babička, která tu měla jméno Frau Knotig, i když byla Češka. Její synovec, Jára Drobný, byl tenisovým wimbledonským vítězem a chtěl jít za hranice. Proto tu seděla a bavila nás svým vtipem. Velitelům říkala, že když ji zatkli, seděla husa na vejcích a dávno něco vyseděla, ale ona nic, a proto by ji měli pustit domů.

Babička Březinová měla postel u okna a nevěděla, proč tu je. Pak jí řekli, že kradla kostelní věci. Ona se bránila, že je doma jen prala a žehlila a kupovala za své peníze. Nemohla to pochopit. Aby se netrápila, řekly jsme jí, že jsme na cestě do Vambeřic. A ona potom chtěla, abychom zpívaly mariánské písně, což jsme rády udělaly. Měly jsme společný plán. Modlily jsme se, přemýšlely o některých větách z evangelia, v duchu sledovaly mši svatou. Babička Březinová mezitím z uhněteného kousku chleba vyrobila kalich a monstranci a tím zapomněla, kde je.

Černovlasá utrápená a hodně nemocná Pavlínka převáděla lidi přes hranice. Měla za to dostat provaz, ale kvůli nemocem dostala jen deset let. Uměla se dětinně modlit a uspávala nás večerní písní.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Antonie Hofmanová

(Související) texty k tématu:

Modlitba

Komunikace s Bohem Jestliže se před Bohem přetvařuji, nebudu s ním nikdy skutečně komunikovat, nikdy se opravdu modlit, nikdy ho skutečně nepoznám a nepocítím, že on zná mne.
Bože, fakt už nevim, jak s Tebou mluvit Naučit se k Bohu přicházet bez příkras. Nestydět se a nepředstírat.
Boží slovo může zavlažovat a měnit i tvůj život Bůh se každého z nás dotýká originálním způsobem. Má své mnohé vlastní způsoby a prostředky, jak s námi komunikovat. Zcela výjimečným způsobem k nám ale promlouvá skrze své slovo…
I když se naše modlitba podobá spíš koktání, není to důležité Bůh zná naši touhu
Kdo se modlí, nemarní čas Modlitba je vnitřní vzpruhou, která nás přivádí k tomu, abychom svému jednání dali správný směr.
Ku**a, co kdybys mi, Bože, už pomohl?! Hněv, smutek, zklamání i roztrpčení patří do modlitby. Představme si Boha přímo před sebou, například vedle na pohovce…
Modli se tak, jak umíš, ne jak neumíš Navzdory všemu, co bylo o modlitbě řečeno a různým radám, jež jsme slyšeli, nic z toho vám nemusí pomoci. Důležité však je, abyste používali takový způsob modlitby, který pomáhá nejlépe právě vám…
Web o modlitbě: www.modlitba.cz

Víra:

Víra je dobrodružství i vztah Křesťanská víra není soubor pouček a nařízení, ale osobní vztah důvěry. Bůh důvěřuje nám, a zve nás, abychom důvěřovali jemu. Je to výzva.
Čemu věří křesťané Čemu jako křesťané věříme? Co je podstatou křesťanské víry? Na čem stavíme svůj život? Kerygma - křesťanská víra v kostce.
Křesťanská víra - základní pohled Bůh jde vstříc úplně každému. I tobě! Neboj se.
Víra - co víra je a co není Co křesťanská víra je a co není...
Víra osvěcuje naši cestu životem Hledat Boha je dobrodružství. Nikdo z nás ale předem neví, kudy naše cesta k Bohu povede.
Víra v Ježíše Krista není protekce u Boha Víra v Ježíše Krista neznamená, že nás během našeho života nepostihne nic špatného. Spíše to je vnitřní síla...
Vědec Jiří Grygar: Proč věřím v Boha? Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí.
Další texty k tématu víra naleznete zde