Bible nám nikdy před oči nestaví dokonalé a bezvadné lidi…

Ježíš volí právě Šimona

z knihy Spiritualita zdola , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Bible nám nikdy před oči nestaví dokonalé a bezvadné lidi… Velcí lidé Starého zákona museli projít nejprve údolím stínu smrti, soutěskou vlastní viny a bezmoci, aby svou naději vkládali jedině v Boha, a tak mohli být přeměněni Bohem ve vzor víry a poslušnosti vůči němu.

V Novém zákoně si Ježíš volí právě Šimona Petra za skálu své obce. Petr Ježíši nerozumí: rád by ho zdržel od jeho cesty do Jeruzaléma, od cesty na jistou smrt. Ježíš ho nazývá satanem a poroučí mu, aby mu šel z cesty (srov. Mt 16,23). Musí prožít zkušenost, že za sebe nemůže ručit, dokonce ani když to slavnostně slibuje.

Naším přáním bývá stále víc a víc Bohem sílit, před lidmi vypadat lépe, vést duchovní život, a být tím hlavně stále lepší. Je to však paradoxní, že právě tam, kde jsme slabí, kde se nemáme plně v moci, kde nás sužuje „anděl satanův“, býváme mimořádně otevření pro Boha a jeho milost. Proto Pavel pozitivně přijímá svou nemohoucnost a slabost. „Když jsem slabý, právě tehdy jsem silný“ (2 Kor 12,10). Ve své slabosti je osvobozen od pokušení vzpínat se po Bohu vlastní silou. Tu se odevzdává Bohu a ví, že ho milost Boží napřímí a podrží.