On nesl naše utrpení. (Iz 53,4) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Pavel Svoboda

Adeste fideles

Jdou zástupy věrných

z knihy Zpěvy vánoční Evropy , vydal(o): Nakladatelství Triton



Zvětšený a lépe čitelný obrázek notového zápisu koledy ve formátu gif



2. Od stád v kraji spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.

3. Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.

4. Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.


Latinsky:

2. En grege relicto, humiles ad cunas
vocati pastores approperant.
Et nos ovanti gradu festinemus;
||: venite adoremus :|| Dominum.

3. Aeterni parentis splendorem aeternum,
velatum sub carne videbimus;
Deum infantem pannis involutum.
||: Venite adoremus :|| Dominum.

4. Pro nobis egenum et foeno cubantem,
piis foveamus amplexibus.
Sic nos amantem quis non redamaret?
||: Venite adoremus :|| Dominum.


***

Původ písně Adeste fideles patrně souvisí s anglickými katolickými kruhy 18. stol. a jejich English College ve francouzském městě Douai. Tato kolej byla založena r. 1568, aby vychovávala anglické katolické duchovní. Po francouzské revoluci byla kolej zrušena a její knihovna dílem zkonfiskována, dílem zničena. Jeden z rukopisů, jež opsal okolo r. 1740 John François Wade, obsahuje dva nápěvy této písně (v ¾ a 4/4 taktu) a 4 sloky.

Od r. 1750 je píseň publikována ve většině anglických kancionálů. 4/4 nápěv byl publikován ve sbírce An Essay on the Church Plain Chant (Esej o církevním chorálu, Coghlan, 1782), jejímž editorem byl vedle Wadea i Samuel Webbe (1740-1816). Vicent Novello, nástupce Webbeho, ve své Collection of Mottets or Antiphons (sbírka motet či antifon, 1792) melodii připisuje Johnu Readingovi (+1692), varhaníku katedrály ve Winchesteru.

Webbe byl varhaníkem v kapli portugalského velvyslanectví, kde v r. 1795 píseň poprvé uslyšel vévoda z Leedsu. Udělala na něj udělala velký dojem, takže si objednal její úpravu od Thomase Greatorexe, ředitele tehdy populárních Concerts of Ancient Music (Koncerty staré hudby), jichž byl vévoda patronem a v jejichž rámci byla tato úprava uvedena 10. května 1797 pod názvem Portugalský hymnus. Vévoda se totiž domníval, že píseň je hudebním symbolem portugalských vánoc.

Pokud jde o text, některé sloky napsal abbé Étienne Jean François Borderis, který se s hymnem seznámil při svém exilu v Anglii r. 1793 a publikoval všech sedm slok v Office de S. Omer (Liturgie ke sv. Omerovi, 1822). Další sloky se poprvé objevují ve sbírce Thesaurus Animae Christianae (Poklad křesťanské duše, Mechelin, Belgie ca 1850).


latinská koleda
nápěv: John Reading (+1692)
text: abbé Étienne Jean François Borderis (ca 1790)
český text: Jednotný kancionál (1992)


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Velký pátek

(28. 3. 2024) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(27. 3. 2024) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(25. 3. 2024) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(24. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Květná neděle

Květná neděle
(21. 3. 2024) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen…