Jak Bůh zachraňuje? Dvě různá očekávání

Známá scéna z evangelia: Ježíš visí na kříži, vedle něj dva zločinci, pod křížem velekněží a vojáci. Všichni na něj něco křičí. A právě v této hlučné směsici hlasů můžeme vidět dva velmi odlišné způsoby, jak vnímáme Boha – a možná i dva způsoby, jak vypadá naše víra jako jednotlivců i celé církve.

První pól tvoří velekněží, vojáci a „špatný“ lotr.

Ačkoli pocházejí z různých světů, v jednom se překvapivě shodnou – volají: „Zachraň sám sebe.“ Volají Boha, který ukáže svou sílu, Boha triumfu, úspěchu a výhody. Boha, který má, stejně jako oni, na prvním místě: „pomůžu sobě, ukážu svou sílu“. Někdy se v tomhle nastavení můžeme poznat i my – když čekáme, že nám víra přinese výhody, že nás posune před ostatní.

A pak je tu druhý pól: hlas „dobrého“ lotra.

I on věří, že Ježíš je Mesiáš, že ho může zachránit, a dokonce to od něj i očekává. Ale jeho prosba zní jinak. Říká: „Ježíši, pamatuj na mě.“ Touží po blízkosti. Vidí Ježíšovu velikost v jeho tichosti a křehkosti, ne v triumfu. A Ježíš mu odpovídá: „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Ano, záchrana se rodí z Boží blízkosti – z toho „být s“. Ježíš je Bohem solidarity, jemnosti a tichosti, zachraňuje svou láskou, jemností a bytím spolu.

Právě tohle potřebujeme i my:

znovu objevit Ježíše jako krále, který se nám stává blízkým, když se cítíme křehce, když prožíváme svou slabost a bolest. Boha, který nám zůstává nablízku, když je nám úzko. A když ho takto přijmeme, stáváme se mu podobní – stáváme se lidmi, kteří se dokážou k druhým přiblížit s pochopením a jemností.

Pokušení té první skupiny je obrovské. Vstupme proto do školy toho dobrého lotra. Objevme Ježíše jako Mesiáše, ale tím správným způsobem – tak, jak on zachraňuje. Ne silou, ne tím, že nám dá nějaké výhody, ale svou blízkostí, tím, že jsme v jeho království už teď, uprostřed všech problémů, které právě máme a prožíváme.

„Ježíši, pamatuj na mě.“
Ať v tom, co prožívám tady a teď,
vnímám, že jsem u tvého srdce,
že jsem ve tvé mysli,
že jsi na mě nezapomněl,
i když se třeba cítím hodně osamoceně…

Ježíši, pamatuj na mě.

Inspirováno Lomeckou vigilií P. Josefa Prokeše na neděli 23.11. 2025