Slovo ´láska´ je ohmatanou mincí...

Psychologové a duchovní přecházejí v poslední době od slova "láska" stále více k výrazu "přijetí". Už na první pohled se mi tento výraz zdá být vhodnější. Slovo "láska" se totiž stalo ohmatanou mincí. Slovo "přijetí" vylučuje nedorozumění vzniklé romantickým pojetím lásky, či jejím jednostranným chápáním ve smyslu sexuality. Někoho milovat znamená především přijmout ho takového, jaký je.

Proč je nám takové přijetí obtížné - ať na pracovišti, ve styku se sousedy, v rodině či v manželství? Nejčastější odpověď, která nás napadne, je: "Protože máme sami sebe příliš rádi, myslíme jen na sebe, chceme se uplatnit, prosadit, a proto nemůžeme druhé přijmout, nemůžeme je milovat."
Tvrdím přesně pravý opak: Zdá se nám těžké mít rád druhého, protože nemáme rádi sami sebe.

Řekne-li nám někdo, že se máme mít navzájem rádi, nebudeme mu asi věnovat žádnou pozornost. Tak jsme si zvykli na tento požadavek, že jej nepociťujeme jako výzvu.

Zdalipak předvídal apoštol Pavel toto znehodnocení významu lásky? V každém případě nepíše sboru v Římě: "Milujte se navzájem!", nýbrž: "Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás." (Řím. 15,7) Připomíná to situaci, kdy přijde neohlášená či nezvaná návštěva. Známe ji všichni. Nemůžeme akceptovat jen pěkné vlastnosti našich návštěvníků, jen to, co se nám na nich líbí. Musíme je brát takové, jací jsou, "brutto" i s obalem, tj. včetně vlastností, které nám jdou i na nervy.

Několik kapitol z této knihy naleznete zde


Knihu vydalo nakladatelství KOMPAS