Boží věrnost trvá. (Ž 100,5) - Citát z Bible na každý den

28. 6. 2016 , (Foto: IMA)

Není nic divného - udělat chybu

Není nic divného - udělat chybu

Potřebuji žít v pokoji
Pokoj bylo hlavní téma Ježíšova života

Mým největším přáním je žít v pokoji. Zažil jsem konec druhé světové války. Přelety bombardovacích letadel, nálety, neustálé zalepování skulin v papírovém zatemnění a strach z kontrol. V květnové revoluci po několikadenním pobytu v krytu holešovického činžáku, po klukovském pomáhání stavět barikády vedle našeho domu přišlo ráno 9. května! Svítilo slunce a všude klid. Nepochopitelné ticho bylo přerušováno jenom zpěvem ptáků! Zázračné probuzení. Všude pokoj a radost lidí.

Potřebuji žít v pokoji, sladit svůj život s celým stvořením i Stvořitelem. Žít v dobré společnosti. To bylo také hlavní téma Ježíšova života. To považoval za smysl lidského života. Život v Božím království znamená žít v té nejlepší společnosti, jakou si mohu přát. Jednomu bystrému židovskému teologovi Ježíš řekl, že není daleko od Božího království. Jiným posluchačům potvrdil, že království Boží je uprostřed nich.

Není nic divného na tom, udělat chybu
Růžové brýle nepomohou 

Pokoje a života v Božím království nelze ale dosáhnout bez toho, aniž bych reálně nezhodnotil sám sebe. Všechno totiž člověka svádí k tomu, aby se na sebe díval růžovými brýlemi a všechny nedostatky hledal nejdříve mimo svou osobu. Pán Ježíš měl pro tento zásadní obrat, bez něhož nelze pokračovat, zvláštní výraz: Změna smýšlení.

Odložit růžové brýle není požadavek neuskutečnitelný. Ježíš opakovaně vysvětloval, že stejně nikdo není dobrý, jenom Pán Bůh. Není tedy nic divného na tom, jestliže i já jsem udělal chybu. Ale lidé se s tím dodnes odmítají smířit, protože to člověka trochu znevažuje před ostatními.

Jestliže ale uznám své konkrétní hříchy, začnu objevovat lidi jako sobě rovné, milé (obětavé, pracovité), i trpící všelijakými neduhy (nevšímavostí, samolibostí). Prostě vším, čím trpím často nebo méně často i já sám. Najednou si všimnu, že si lidí mohu vážit, spolupracovat s nimi, přemáhat i jejich eventuální nepřátelství. Mohu rozvíjet své schopnosti, nemusím mít strach ze zakopnutí ani z bohatství, ani z posměchu. Dokonce mohu přijmout i své nedostatky, držet se Pána Boha a už dnes žít v jeho pokoji. Svým narozením jsem vstoupil do věčného života a do Božího království mám otevřeno, vezmu-li Pána Boha vážně.

Pavel Kuneš

Se svolením převzato
z revue ČKA Universum 2/2014

Redakčně upraveno.

Modlitba za ty kdo mají odpovědnost za společnost a stát(y)

(23. 5. 2019) V pátek se také v Česku otevřou volební místnosti pro volby do Evropského parlamentu. Můžete se připojit například...

Noc kostelů

Noc kostelů
(23. 5. 2019) V pátek 24. května 2019 večer se na mnoha místech koná Noc kostelů

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2019) Působil tam, kde smrt byla lepší než život...

Boj italského misionáře s čínskými těžaři zlata v Africe

(15. 5. 2019) Divoká těžba čínských společností plundruje krajinu a ožebračuje beztak chudé a občanskou válkou zbídačené obyvatelstvo...

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(14. 5. 2019) 15. květen je od roku 1994 ustanoven jako Mezinárodní den rodiny. Texty k tématu: rodina (v katalogu), rodina (v...

ABSOLVENTI NEJEN VYSOKÝCH ŠKOL SE POČTVRTÉ SETKAJÍ NA VELEHRADĚ

(13. 5. 2019) Čtvrtý ročník akce Absolventský Velehrad se uskuteční v termínu 17.–19. května 2019. Myšlenka setkání navazuje na...