Jen několik let po druhé světové válce, dne 9. května 1950, představil tehdejší křesťanský francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman plán hlubší spolupráce mezi evropskými zeměmi. Později se tak 9. květen začal označovat jako Den Evropy.

Usmířená Evropa - protiklad ke komunistickému třídnímu boji

Projevem, známým též jako Schumanova deklarace, se otevřela cesta k nové éře míru, integraci a spolupráci na evropském kontinentu. Byly tak položeny základy Evropské unie, jak ji známe dnes. Schumanova deklarace stavěla na vzájemném usmíření, důvěře mezi národy a na sdílení společných zájmů. Což byl naprostý protiklad ke komunistickému učení o třídním boji.

V dnešním proměnlivém a náročném světě je potřeba, aby Evropská Unie obstála a jednala suverénně a nezávisle. Je proto třeba spojit síly k posílení naší bezpečnosti, podpoře prosperity a ochraně svobody a demokracie. Den Evropy je příležitostí si tyto hodnoty připomenout a oslavit.

Robert Schuman – probíhající svatořečení 

Robert Schuman (29. června 1886 Lucembursko – 4. září 1963) byl francouzský politik lucembursko-lotrinského původu. V letech 1947–48 byl ministerským předsedou, ministrem zahraničí (1948–52)  a 1958–60 předsedou Evropského parlamentu. Podílel se na založení Evropského společenství uhlí a oceli, Rady Evropy a NATO.

Robert Schuman politiku považoval za dobrý nástroj ke zlepšování věcí kolem nás. Vystudoval právo, ekonomii, teologii a statistiku, byl advokát a politik.

Dne 9. června 1990 započal v Katolické církvi proces jeho blahořečení a dne 19. června 2021 prohlásil papež František Roberta Schumana za ctihodného, což je první stupeň v procesu kanonizace – svatořečení.

Arcibiskup Stanislav Přibyl: Bylo by chybou se trhnout

/.../ Biskup Vojtěch byl skutečně Evropanem. Je patronem nejen Čechů, ale i Poláků a Maďarů, je ctěný v Německu i v Itálii. Je tím, kdo svou osobou přirozeně propojuje různé kultury, národnosti a jazyky – a univerzálním komunikačním prostředkem bylo pro něj křesťanství. Tento přístup nezestárnul.

Myslím, že děláme velkou chybu, když stále podléháme pokušení se v Evropě jeden od druhého trhnout, jeden se proti druhému vymezit, jeden z druhého získat co nejvíce výhod na jeho úkor. Pokud bude Evropa jen ekonomickým a sociálním projektem, pak je to pochopitelné chování. Ale Evropa měla, má a musí mít duši, která se z mnoha kulturních a spirituálních impulsů tvořila po tisíciletí a kde křesťanství hrálo podstatnou roli!

Jsem přesvědčen, že návrat ke křesťanským, duchovním kořenům Evropy není pohledem do muzea či dávno zašlé minulosti, ale že je to sestoupení na hlubinu, které musíme mít odvahu podniknout. To byla cesta otců zakladatelů moderní Evropy, to byla cesta svatého Vojtěcha o téměř tisíc let dříve a já si moc přeji, aby to byla i moje cesta a vaše cesta, zkrátka naše cesta. /.../

(Ze slov arcibiskupa Stanislava Přibyla při inauguraci v pražské katedrále 25. 4. 2026. Celý text kázání zde)

Související odkazy