Volby se blíží a mnohým lidem tečou nervy. Ve společnosti se šíří nevraživost a rozdělení. Jeden politik nás straší, druhý nudí, třetího se opravdu bojíme. A často pak už jen nadáváme. Co kdybychom ale zkusili jinou zbraň?
Vybav si jednoho politika, který ti opravdu leze na nervy. A teď udělej něco jiného, než se nechat unést vztekem: místo peprných komentářů mu popřej dobro – jednoduše řečeno: žehnej mu a přijmi ho na nějakou dobu za svého. Neznamená to, že se z něj přes noc stane anděl. Ale modlitba a požehnání otevírají prostor, kde Bůh jedná – v jeho srdci, rozhodování i následujícím životě. A i v tom mém. Když se totiž spojíme s Boží silou, dějí se věci, které sami neovlivníme. Boží slovo nás proto vybízí: „Žehnejte, a neproklínejte.“
I když se nám může zdát, že „nemáme koho volit“ nebo že situaci stejně nezměníme, právě naše aktivní dobrořečení má svůj účinek. Požehnání otevírá cestu, aby Bůh proměňoval i to, co my sami nezvládneme změnit. A začíná to u nás – u našeho srdce, aby v něm nebyl jen strach nebo hořkost, ale také pokoj třeba i v těžkých časech.
Možná to nevypadá jako velká politická strategie.
Ale třeba právě tvoje žehnání
se stane malým kamenem,
který rozčeří stojaté vody.
Nejsi bezmocný!
Bible k tématu:
Každý pokřtěný je povolán být „požehnáním“ a sám žehnat…. (KKC1669; Gn 12,2; Lk 6,28; Řím 12,14; 1 Petr 3,9)
- Žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají. (Lk 6,28)
- Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují – nezlořečte, ale dobrořečte. (Řím 12,14)
- Neodplácejte zlo zlem ani zlořečení zlořečením, ale naopak žehnejte. K tomu jste přece povoláni a za to máte obdržet požehnání. (1Petr 3,9)
- Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno. (Přísloví 11,11)
- Ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc… (1 Tim 2,1-8)
