Dcera mi řekla, že je lesba. Je to Boží trest?

Dobrý den, dcera mi řekla, žese jí líbí holky. Je jí 15. Jsem zoufalá... Ona sama věří v Boha, chodí do kostela, ale řekla mi, že to je normální. Nevím, zda je to už hotová věc, nebo je to vzdor, vývoj, hledání...

Velmi mě to trápí, docházejí mi síly , denně se za ni modlím, za její obrácení... Nic mě netěší, nedokážu se z ničeho radovat, jen pořád přemýšlím, proč? Je to moje selhání matky? Můžu za to já? Všechny děti jsme se snažili vychovat ve víře. Nejsem vůbec schopna s ní o tom mluvit a ona mluvit nechce. Ví, že já s tím nesouhlasím.

Pořád visí na internetu. Stýká se se staršími kamarádkami. Můžou na ni mít takový vliv? Poraďte mi, prosím, jak postupovat, je li to jen bouřlivé období, nebo je to už trvalé?

-redakčně upraveno-

Milá ...
chápu, že Vaše mateřské srdce trpí.

Zdánlivá, či reálná homosexualita je skutečností, která vstupuje do života našich blízkých. A je možné, že Vaše dcera má tuto orientaci v sobě opravdu zakořeněnou. Je tu ale i jiná možnost, a to, že jde o přirozený vývoj. V určité fázi dospívání totiž mladí lidé tíhnou více ke svému pohlaví. Je to pro ně bezpečnější, protože na druhé pohlaví ještě nejsou zralí. V 15 letech je přirozené, že se přátelí chlapci a dívky zvlášť. A že v tom nacházejí i okouzlení. Nevidím přesně do toho, jak Vám vše dcera prezentuje, ale může jít o naprosto přirozenou věc.

 Problémem je, že otázka homosexuality je dnes mnohdy podávána pouze jednostranně - bez přihlédnutí ke konkrétnímu jedinci a jeho vývoji. Ale jak jsem již uvedla výše: u někoho může jít opravdu o jakési životní nastavení, u někoho jiného ale může jít jen o přechodnou fázi hledání své identity.

Pokud bude vhodná příležitost a dobré naladění, můžete své dceři říct, že v tomto věku se může taková náklonnost objevit a u mnohých časem opět odezní. Ale i když neodezní, zůstáne pořád Vaší milovanou dcerou.   Váš postoj zná, myslím, že s ní o něj nemusíte bojovat. Stůjte vedle ní. Možná víc tomu vývoji přihlížejte, než abyste ho řídila. To vyvolává obranu a tlačí do kouta mimořádnosti.  Nejde také o to modlit se za její obrácení - není to otázka hříchu...  Takový Váš postoj, byť navenek neprojevovaný, může snadno uzavřít Vaši komunikaci, prostor pro sdílení. Modlete se za ni, za Váš vzájemný vztah,  svěřujete ji do ochrany Boží a důvěřujte. Nezapomínejte, nejste na rodičovství sama – i Bůh je její otec. To, co můžete dělat navíc, je modlit se za její přátele, modlit se, aby našla partu věřících lidí, kteří ji vtáhnou mezi sebe. 

Co se víry týká – myslím, že tím, že má příklad ve věřících v rodině, tak to hledání má obtížnější. Vídám to často, že právě v tomto věku se děti z takto postavených rodin víře jakoby vzdalují. Nebo spíš hledají. Někdy je to dlouhé. Najednou vidí a mají spoustu výhrad – vůči církvi, vůči formám zbožnosti atd. To je ale nezbavuje toho, že si musí cestu vybrat. Poukazujte na to, že Bůh je láska. Tak proč hledat něco méně, když On je jejím zdrojem a všechno ostatní je jen slabý odvar toho, co může v životě od Boha získat.

V jejím věku by bylo myslím dobré, kdyby absolvovala jeden z nabízených křesťanských táborů - nejosvědčenější jsou např. JUMP, ENTER,  Runway. Našla by tam vyvážení toho, čemu je vystavována v jejím prostředí. Je to velká pomoc a podpora.

Milá .., nedejte se vyděsit. I kdyby i Vaše dcera sešla z cesty víry, má celý život na to, aby se ke svému základu vrátila. Jistě by si člověk přál, aby to děti měly jinak, nárok si to na nich vymoci ale jako rodiče nemáme. Vy jste položila dobrý základ, který ji už nikdy nenechá v klidu. Už nějakou zkušenost má, která se v ní bude ozývat. Vy ji můžete podporovat modlitbou. A ukazováním toho, jak to máte Vy a že je Vám v tom dobře. Bůh miluje Vás, Vašeho muže ji i každé z Vašich dětí. Rozumí každému z vás. Je v tom s Vámi, tak se nemusíte bát.

Vnímám, že i Vy sama nějak svůj život bilancujete, zvažujete, co z čeho pramení. Toužíte být s tím sama. Myslím ale, že byste spíš zasloužila podporu. Moc bych Vám přála, abyste si našla terapeuta a získala tak prostor právě pro Vaše úvahy, emoce, otazníky, abyste mohla zpevnit a najít rovnováhu. Abyste mohla dělat plány, jak reagovat na situaci dcery podle toho, jak se bude prezentovat dále. Abyste mohla najít ztracený pokoj.

Milá ..., beru Vás s tím do modlitby. S prosbou o moudrost a trpělivost s procesem dospívání. A prosím, udělejte pro sebe to, že najdete svůj opěrný pilíř, třeba právě v terapeutovi. Je to náročné období, a tak je pomoc na místě. A nebojte se. Bůh je na straně Vaší i na straně Vaší dcery. Rozumí Vám a dceři, posílá do cesty situace, kdy se jí může dotknout, aby nezůstala stejná. Je to proces. Moc Vám držím palce!

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti