Osvaldo Poli (Foto: IMa) (Foto: IMa)

Matky se často snaží namáhat místo dětí

Matky jsou často – a zbytečně – tolik vyčerpané proto, že se snaží děti ze všech sil chránit

z knihy Maminky, které milují příliš , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Úhlavním nepřítelem každé matky je bolest dítěte. Matka dělá všechno pro to, aby se její dítě nikdy netrápilo. Na tom – řeklo by se – přece není nic špatného. Vždyť ani otce netěší, když jeho dítě má nějaké trápení. Otcové a matky se liší hlavně v tom, jakou pomoc dítěti v takovém případě nabízejí.

Ženy bývají přesvědčeny, že děti jsou křehké bytosti, které nic nevydrží a které je proto třeba za každou cenu chránit. Proto nasazují samy sebe místo dítěte i tam, kde jde o úplně obyčejnou námahu, kterou vyžaduje každodenní život.

Mateřský slovník obsahuje především slova jako odvrátit, urovnat, vyřešit vše, co by dětem mohlo působit nějaké trápení. Riziko mateřského přístupu spočívá v tom, že matky mají sklon namáhat se místo dětí, pomáhat jim až moc a chránit je přemrštěně.

Otcové se spíše snaží děti povzbuzovat a nepůsobí jim problémy nechat je, aby se s překážkami popraly samy. Otcům hrozí spíš to, že budou na děti příliš tvrdí a nároční.

Dobrou mámu tedy dělají muž a žena a správnému tátovi nemůže chybět mateřský cit. Aby matky neochraňovaly děti až moc, měly by si uvědomit dvě věci. Ne každá potíž je tak ničivá, aby ji bylo nutno odvrátit za každou cenu, a děti, pokud samy chtějí, jsou schopné se s potížemi docela dobře vyrovnat.

Děti nemají právo na dokonalý život a ostatně ani není možné jim takový život zaručit. Láska k dětem nevyžaduje chránit je před jakoukoliv špatnou zkušeností, tím spíš ne, když jí jdou děti samy naproti. Matky jsou často – a zbytečně – tolik vyčerpané právě proto, že se snaží děti ze všech sil chránit a nedokážou připustit, že za své chyby musejí také zaplatit. (…)

Poznámky o tom, že manželé na celou situaci nahlížejí odlišně, slýchám dost často. Muži se totiž většinou nesnaží dítě za každou cenu před bolestí a neúspěchem chránit. Otec zraňuje. Otcové děti nechají, aby za své chyby zaplatily, aby si – jak se říká – natloukly a něco díky tomu pochopily. Tento jejich postoj manželky většinou více či méně zastřeně neschvalují a považují své muže za necitelné, tvrdé a neschopné pro dítě se obětovat. Obviňují je, že nemají děti dost rádi. Otcovské cítění totiž opravdu vede děti k tomu, aby viděly skutečnost takovou, jaká opravdu je, aby neměly strach z námahy a odříkání, které život někdy vyžaduje. To je jediná cesta k tomu, aby dítě bylo silné a schopné žít v reálném světě, a ne v klamném světě iluzí, kde mu každý vychází vstříc, snaží se vyplnit všechna jeho přání, namáhá se místo něj a nic za to od něho nežádá.

Matka, která miluje příliš, dítě neupozorňuje na to, kde dělá chyby, a odhlíží od spravedlnosti, jen aby je nezranila. Když to dělají i otcové, je to tím horší. Kdo chce být dobrým vychovatelem, nemůže dítě milovat víc než pravdu a spravedlnost.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Osvaldo Poli

Témata: Den matek, svátek matek matka, mateřství děti-rodiče rodičovství a výchova výchova děti, dítě láska v manželství manželské krize Manželství otec, otcovství

Související texty k tématu:

Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-)
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde

Láska k sobě, sebepřijetí:

Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí

Matka, mateřství, Den matek
- ´Já jsem jenom matka, nechodím do zaměstnání.´
- Jak reagovat na "blbé" narážky a otázky?
- INZERÁT: Hledá se ideální matka!
- Mateřství vzbuzuje strach
- Mateřství: velké množství zdánlivě neužitečných úkolů
- Náročný projekt: žena a matka
- Jak si zorganizovat věci a lidi. Praktické pojetí mateřství...
- Když jsem byl v kómatu, maminka mě volala jménem
- Nebojím se rakoviny, ale bojím se o děti
- Mám tě ráda mami, ale nenávidím, cos mi udělala
- Matky se často snaží namáhat místo dětí
- Za vše špatné v našem životě nemůže jen naše matka
- Dítě jako výkladní skříň matky?
- Nikdy jsem nepochopil, proč mě matka opustila
- Odpustila jsem i své matce ... a získala jsem svobodu
- Svátek matek
- Další texty: matka, mateřství, rodičovství, výchova, výchova, děti - rodiče
- Maminky, ženy a babičky, vydávejte svědectví o živém Ježíši
- Milé děti, vyrobte mamince něco pěkného