Za koho mě lidé pokládají? (Mk 8,27) - Biblický citát na dnešní den

23. 9. 2017, OVA (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Co když nás přemůže závist?

Co když nás přemůže závist?
´Tihle poslední pracovali na vinici jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko', reptali dělníci proti hospodáři, když dostali svou mzdu. (Srov. Mt 20,11-12)

Poměrně lehko nás může ovládnout hořkost dělníků pracujících na vinici celý den. V šedé realitě všedních dnů se můžeme přistihnout, jak si naříkáme, že se nám nedaří, zatímco jiným Bůh velkoryse naděluje a téměř zázračně se o ně stará:  „Ani se nemusejí namáhat, a to učení jim jde úplně samo. Já tak dřu a nic a podívej se, co oni mají. Nebo z jiného soudku: Mají krásné pohodové manželství, zatímco u nás je tolik bolesti. Nemají ani zdaleka tolik co my, a přesto žijí očividně ve větší radosti.  Mají spoustu přátel, zatímco nás si nikdo ani nevšimne.“  Protloukáme se neustále ve tmě a víra těch ostatních „Božích miláčků“ je tak lehká a samozřejmá. Copak je to spravedlivé?

Můžeme se snadno uzavřít do pocitů ukřivděnosti, hořkosti, sebelítosti…. Proč ale? Možná zapomínáme, že stejně jako hospodář v podobenství dává plnou mzdu všem, tak i Bůh nabízí sebe celého každému bez výjimky. Tedy i nám. Můžeme si být jistí i tím, že „Bůh vidí i to, co je skryté“ a co druzí neocení. A že Boží štědrost, možná v jiné podobě, je stejně rozmařilá i k nám, protože nikdy neodpočítává naše zásluhy. Pozvání do Boží blízkosti máme kdykoli i my!

Co tedy dělat, když nás pohltí pocit závisti? Vylejme svou hořkost v modlitbě a prosme, aby nám Bůh otevřel oči pro lásku a dary, kterými nás denně zahrnuje a které někdy nevidíme. Děkujme za to, že Boží pozvání si nemusíme zasloužit. Další velkou a osvědčenou „zbraní“ proti závisti je žehnání. Žehnat druhým, aby to co mají, co se jim daří, přinášelo užitek a požehnání jim i jejich okolí.

Možná jsme se ve své šedé realitě zabydleli a smířili se s rolí zapomenutých. Ale Bůh dnes každému z nás znovu připomíná, že miluje víc, než jsme schopni pochopit. I když od Boha možná už ani žádnou milost nečekáme, přijměme jeho pozvání.

Pane, děkuji, že nepočítáš ničí zásluhy, ani moje,
a nabízíš mi každý den svou blízkost.
Přijď, ať Tvá dobrota promění moje sklíčené srdce
a naplní je vděčností a velkorysostí a pravou pokorou.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21. 2. 2019) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové...

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“
(18. 2. 2019) Jakou roli hrají v našich životech moderní technologie? Mohou být pro křesťana přínosné, nebo nás jen odvádějí od...

Týden manželství

(11. 2. 2019) Dobré manželství by chtěl prožívat každý. Dobré manželství ale není samozřejmost.

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!
(5. 2. 2019) Několik let jsme se snažili valentýnské téma moc nezmiňovat, ale tento rok jsme se rozhodli, že únorové IN! bude plné...

Světový den nemocných (11. 2.)

(5. 2. 2019) 11.2. se každoročně připomíná Světový den nemocných. "Nemoc dosvědčuje, že pravý život není tady..." (Benedikt XVI.) -...