Kristus je náš pokoj. (Ef 2,14) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Knihovna

Vánoce u Rumcajsů

(Václav Čtvrtek)

z knihy Vánoce v české kultuře , vydal(o): Vyšehrad

A bylo o Vánocích na třetí rok. Hned ráno zaslechli Rumcajs s Mankou od Jičína velké tlučení. "V Jičíně už zabíjejí kapry," povídá Manka. "To aby ses, Rumcajsi, taky vypravil pro rybu."

Rumcajs ale zavrtěl hlavou: "Já bych letos radši černého kubu. To je pravé loupežnické jídlo na štědrou večeři. Loni si ho nemohl dopřát ani knížepán." Manku jako by v tu chvíli posedla jiná chuť.

"Rumcajsi, mně se jazyk kroutí do kornoutku zrovna jen na rybu." A tak si Rumcajs vysadil synka Cipíska na rameno a vydali se k vodníku Volšovečkovi pro kapra. Místy bylo holo a kluzko, místy hluboký sníh. A nejhůř u rybníka nad stavidlem. Vítr tam navál závěj na zmrzlou strouhu.

Vtom Cipísek, protože byl výš, povídá: "Někdo v té závěji leží." Byl to takový kulatý chlapík, převaloval se na břiše jako na kolíbce a ne a ne se zvednout. "Já tě znám," povídá Rumcajs, "ty jsi jičínský krupař Kastl. A co tu děláš?"
"Vyšel jsem si, aby mi v žaludku správně odlehlo před večeří, a teď tohle," heká Kastl.

Rumcajs s Cipískem zvedli Kastla ze závěje a postavili ho rovně na nohy. A krupař už šmejdí po všech kapsách, aby se jim odměnil. Neshledal v kapsách víc než pár hrstí krup, jak mu tam napadaly, když stál u pultu. "Víc u sebe nemám," řekl Kastl.

"Nech tak, stejně bychom nic nevzali," povídá Rumcajs, ale vtom už mu krupař vsypal kroupy do kapsy u kordofánské kazajky. Potom se Kastl hrnul dál směrem k Jičínu.

Rumcajs s Cipískem došli jen k rybníku a zaťukali na stavidlo. Volným očkem v ledu vyjel z vody vodník Volšoveček. "Co byste rádi?"

"Kapříka, Mance na něj přišla chuť, a aby bylo co smažit k štědré večeři," poprosil Rumcajs.

Volšoveček na to neřekl ani slovo, vjel pod led a za chvíli podává Rumcajsovi kapra. "Tumáš.“ A hned zase zpátky pod led, a voda v rybníce jako by o slzu stoupla. Rumcajs si srovnal krasavečka kapra do náruče a nese ho domů.
Cipísek se mu přidal k boku. Ale jak jdou, Rumcajsovi pořád připadá, jako by se za ním někdo díval. Ohlídne se, a na stavidle sedí vodník Volšoveček a tlapkou mává kaprovi na rozloučenou.

"Kruciš, já se neměl ohlížet," povídá Rumcajs.

Když došli k jeskyni, Rumcajs pro tu chvíli usadil kapra do studánky a na stružku přihrábl hrázku z křemílků, aby nemohl uplavat.

"Máš ho ve studánce, Manko," vzkázal po Cipískovi. Ale sám postává nad studánkou, v srdci ho tíží závažíčko, a pořád vidí Volšovečka, jak sedí na stavidle a mává kaprovi na rozloučenou. A bůhví jak se to tak Rumcajs nešikovně otočil na patě! Hrázka z křemílků se rozvalila a kapří krása plyne strouhou pryč do rybníka. "Já nešika!" křikl vesele Rumcajs na celý Řáholec.

Když to doma pověděl Mance, Manka řekla: "Dobré srdce není zadarmo. Nás to stálo štědrou večeři."

"Nevyvedla se nám ta rybí po pansku," usmál se Rumcajs, "tak si uděláme poctivou loupežnickou." . Uhodil rukou o kapsu u kazajky a v kapse se ozvou kroupy od Kastla. Přesypaly se a zacinkaly málem jako zvonky.

"Aleluja," povídá Manka, "k štědré večeři bude kuba z krup." "Glória, maštěný kuba s houbama!" zazpíval Cipísek. Rumcajs vyklopil kroupy z kapsy a hned stavěli hrnec na ohniště. Našla se palička česneku, za nehet pepře, za dva soli i jiskřička jezevčího sádla. Jen houby nebyly. Jen houby pořád chyběly. Nebyl jich v celé domácnosti ani lupínek.

"Jako loni na jičínském zámku," povídá Rumcajs. "A bez hub je kuba jen marnost."

Vtom vběhne do jeskyně veverka. Přichytila se drápkem Mančina kolena a složila jí do klína plnou náruč hub. "Už chvíli se dívám na tu vaši trampotu tamhle z borovice," řekla. "A tak vám něco nesu ze své zimní špajzky. Tuhle jsou hříbky a tuhle křemenáče, aby byl kuba správně dočerna."

Rumcajs, než sáhl pro kudlu, aby to veverčí nadělení pokrájel do rendlíku, ještě povídá: ,,0 to je na tom loupežník líp než knížepán, že má veverku za dobrou přítelkyni."

Potom vařili kubu: z Kastlových krup, soli, pepře, jezevčího sádla a veverčího nadělení. Vonělo to až do jičínského zámku. A když toho černého kubu snědli, zazpívali si stručnou loupežnickou koledu:


Vyletěla na nebesa
vlasatice kometa,
měsíček tam trousí hvězdy,
kometa je zametá.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Vánoce

Související texty k tématu:

 


Vánoce
 Vánoce na webu vira.cz / Vánoce na webu pastorace.cz /

 

Otec a dcera: Videoseriál "Víra do kapsy"

Otec a dcera: Videoseriál "Víra do kapsy"
(22. 10. 2018) Co opravdu potřebuje dcera od otce, aby z ní vyrostla zralá žena? Proč je jeho úloha nezastupitelná a co s tím, když...

Španělský mim Carlos Martínez vystoupí ve Vsetíně a povede přednášky na konferenci ARTKO

Španělský mim Carlos Martínez vystoupí ve Vsetíně a povede přednášky na konferenci ARTKO
(14. 10. 2018) 27. října 2018 od 19:00 se ve Vsetíně uskuteční pantomimické představení, které bude...

Evangelizace pro každého - již potřetí v Olomouci

Evangelizace pro každého - již potřetí v Olomouci
(11. 10. 2018) Toužíš, aby tvoje farnost ožila? Leží ti na srdci lidé, kteří nepoznali Ježíšovu lásku? Chceš vyjít naproti hledajícím...

Jak překonávat strach - rekolekce s P. Józefem Augustynem 23. - 24. listopadu 2018

(9. 10. 2018) Již tradiční rekolekce pořádá Pastorační středisko v Praze. Kromě přednášek se nabízí možnost osobní modlitby před...

Setkání „osamělých vlků“ aneb víkend pro rozvedené muže, 23. – 25. listopadu 2018

Setkání „osamělých vlků“ aneb víkend pro rozvedené muže, 23. – 25. listopadu 2018
(8. 10. 2018) *společenství při mši svaté a modlitbě *prostor pro diskuse a sdílení, ale i ticho *společnou práci v lese, ale i...