Pokud odmítneme iluzi, jsme připraveni čelit těžkostem

aneb stoikové a neuróza

z knihy Co dělat, když život ztrácí smysl , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Jakmile odmítnete iluzi, že život je pro většinu lidí radostnou rozkoší (a vy jste doufali, že mezi ně patříte), pak jste připraveni obstát v temných chvílích.

Někteří lidé se rozhodnou pro stoické řešení: zachovávají důstojné mlčení a snaží se svým trápením neobtěžovat druhé. Tento postoj je sice může dovést k jisté zralosti, ale také k tiché beznaději, ke ztrátě humoru a k chmurnému pojetí života.

Jeden můj stoický přítel popsal život jako cestu od temnoty do zapomnění. Takové zhodnocení opomíjí naše povolání k věčnosti, které nás vynáší nad smutky tohoto světa.

Stoický postoj je hluboce vkořeněn ve společenských zvyklostech Severoevropanů a jejich bratranců v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Zdá se, že se uplatňuje i v Japonsku a mezi vyššími vrstvami v Indii.

Podle těchto lidí technický pokrok postupně vyloučí bolest jako zbytečnost a utrpení se stane patologickou odchylkou. Připustit utrpení je tedy společensky nepřijatelné.

"Ztuhlé rysy" ve chvíli životní bolesti a zklamání zdánlivě zlepší naše vztahy se sousedy. Stojí však za povšimnutí, že zmíněné národy nejenže typicky potlačují svůj žal. Zároveň jde totiž také o země, kde zakořenila neuróza a kde se dnes populárním lékem stala psychoterapie, kterou si neuróza vyžádala. Nedávno jsem se dočetl, že vlivem psychoterapie se ti, kdo na tom byli špatně, postupně stávají hluboce nešťastnými. Předstírání, sebezápor a potlačování jsou příčiny neuróz, tak příznačných pro takzvaný "první svět".

Zdá se, že na Západě tomuto neurotickému stoicismu a předstírání odolávají jedině latinské národy.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Benedikt Groeschel

Témata: iluze, fikce, nereálná a přehnaná očekávání | realita | zklamání | povolání | spiritualita, život z víry

(Související) texty k tématu:

Krize, utrpení:

Bůh působí i v naší temnotě I temná období života mohou být dobrými učiteli. Bůh totiž může působit i v naší temnotě, tam, kde my nemáme nic pod kontrolou. I temnota nás může mnohému naučit, může nám otevřít oči pro věci,…
Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty. Život každého…
Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny moje, ty druhé patřily mému…
Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
Co dělat, když život ztrácí smysl Lidská mysl nikdy nedokáže dát uspokojivou odpověď na otázku, proč se děje zlo? Proč Bůh, který stvořil tak krásný svět, připouští, aby byl zjizven tak strašnými ranami? Proč Bůh, který je světlo,…
K Bohu se obracejí jen zoufalci? Říká se, že v době vážných krizí se lidé obracejí k Bohu novým způsobem. Skeptici to připisují zoufalství. Bůh vypadá v tomto světle jako berlička. Zranitelnost je ale jeden za…
Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: ´Vítězství je jisté! Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: „Vítězství je jisté !“ Ať jsme v jakékoliv situaci, když už nejsme schopni lásky a nemáme odvahu jít dál, můžeme…
Bůh přichází do tohoto našeho reálného života Bůh nepřichází jen k nějakým ideálním lidem v ideálních situacích. Naopak! Bůh je s námi v našem reálném světě, v našich bolestech i trápeních.
Další texty k tématu: krize, utrpení