Sekce: Knihovna
Nové boty
Vzpomínka na dceruz knihy Švec a dívka , vydal(o): Trinitas
Byl u ní vmžiku. Seděla na louce na kládě a čekala na něho. Vytáhl z kapsy noviny a nastříhal z nich úzké pásy. Klekl si s velkou úctou na jedno koleno a změřil si Yvettinu nožku, ten živoucí umčlecký výtvor z žilkované perleti. Neměl s sebou tužku, i dělal si na papíře znamínka nehtem.Jediným svědkem, hodným té antické scény - starý, vážný řemeslník klečí u nohou Jara - byla vážka, kterou ani nepostřehli. Její průhledná, chvějící se křídla znehybněla nad Yvettinými vlasy, vypadala v tu chvíli jako tyrkysová jehlice, vetknutá do zvučného světla; řekl bys, že utkví v zářivém účesu nějaké mladé bohyně.
Když příštipkář zase vstal, měl v očích slzy. „Vzpomněl jsem si na svou dceru," zašeptal, "promiňte."
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Francis Jammes
(Související) texty k tématu:
Láska, vztahy, přátelství:
- Po příteli který kulhá nechci, aby tančil... (De Saint Exupery)
- Přátelé nejsou dokonalí lidé
- Narodili jsme se také pro své přátele (Józef Augustyn)
- Sdílnost přátelství posílí (Benedikt Groeschel)
- Další texty k tématu vztahy a přátelství zde
