Sekce: Knihovna
Náš syn je homosexuál
Neztotožňovat žádnou lidskou bytost s nějakým jejím sklonemz knihy Já tě snad přetrhnu , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
„Právě jsme zjistili, že nás syn je homosexuál.
Hrozně nás to vzalo.
Vůbec nevíme, co teď máme dělat.
Prosíme o radu.“
Nepohrdat homosexuály
Pro rodiče bývá těžké smířit se s tím, že jedno z jejich dětí je homosexuální. A přece se to může přihodit v kterékoli rodině. Někdy mají rodiče pocity viny a kladou si otázku, zda k homosexualitě dítěte nevedla jejich výchova. Příčiny homosexuality se častěji hledají v rovině psychologické než fyziologické a odborníci se dohadují, zda homosexualita je vrozená nebo získaná. Na příčině ale tolik nezáleží. Jisté je, že muž nebo žena mající homosexuální sklony si tuto sexuální orientaci sami nezvolili. Házet po nich kamenem, pohrdat jimi a odvrhovat je je nesmysl a navíc i prohřešek proti křesťanské lásce.
Váš syn je především synem Božím
Co tedy mají rodiče, kteří se dozvěděli o tom, že jejich dítě je homosexuální, konkrétně dělat?
- Především by si homosexualitu dítěte neměli klást za vinu.
- Rodiče by měli své dítě chápat, ba co víc: měli by mu říci, že ho chápou. To neznamená, že budou homosexualitu jen ospravedlňovat; je třeba, aby dali svému synovi najevo, že touhám, které on vnímá jako oprávněné, i jeho váhání a obavám z toho, že ho okolí nepochopí, rozumějí.
- Měli by ho povzbuzovat k životu v pohlavní zdrženlivosti, který církev žádá i od svobodných heterosexuálů.
- Neměli by ho odsuzovat, pokud je pro něj tento ideál nedosažitelný, nebo pokud je jeho dosažení přímo psychologicky nemožné. V takovém případě je třeba dítě povzbudit před tím, aby se neuzavřelo do nějakého ghetta.
- Váš syn by měl rovněž vědět, že jeho menšinová sexuální orientace mu nebrání v duchovním růstu. Cožpak církev není pestrá, neuspořádaná karavana putující do zaslíbené země? Kdo z nás nemá žádné slabosti, na nichž by mohla pracovat Boží milost, která je mocnější než všechno ostatní?
Neztotožňovat žádnou lidskou bytost s nějakým jejím sklonem
Ze všeho nejdůležitější však je nikdy neztotožňovat lidskou bytost s nějakým jejím sklonem. Ne, váš syn není ze všeho nejdřív homosexuál. Je to především prostě a jednoduše člověk se svým jedinečným osudem a jedinečnými kvalitami. Je to především Boží syn, jehož sexuální orientace nijak nevylučuje z toho být dobrým a užitečným člověkem a dosáhnout opravdové svatosti.
Redakčně zkráceno a upraveno.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Svátky mám moc ráda, a přece…
- Když je táta pořád v práci
- Moje dcera se hrozně obléká!
- Naše děti, televize a internet
Autor: Denis Sonet
Související texty k tématu:
Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-)
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde
Naděje
- Naděje není odpovědí na všechna naše proč, dává nám ale dost světla a síly, abychom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy.
- Budoucnost nebude lepší jen proto, že je budoucností Naději nelze zaměňovat s pouhým lidským optimismem, který je spíše výrazem nálady. Naděje ani neznamená doufat ve splnění vlastních přání. Naděje je něco jiného. Naděje je dar. Dar Božího Ducha…
- Být jako strom zasazený u vody (videospot) „Člověk, který doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom, který zapustil své kořeny u vody. Nestrachuje se, nepřestává nést ovoce.” (srov. Jr 17, 7-8)
- Do budoucna můžeme hledět s nadějí Do budoucnosti nelze hledět s klidem, ale s nadějí…
- I v našich životních turbulencích je Bůh s námi Nad pekelnou branou v Danteho Božské komedii, stojí nápis: „Vzdej se vší naděje!“ Ano, místo bez naděje se stává peklem. Naděje nám ale vlévá vnitřní život. Otvírá nás pro budoucnost...
- Mít naději i v pochmurné situaci Budoucnost už dnes prosvítá i skrze zlo, trápení a smrt.
- Další texty k tématu naděje zde