Maska

Zastavení růstu

z knihy V půli cesty , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Dalším typem reakce na krizi středního věku je ustrnutí, zaostávání za požadavkem učinit další pokrok v osobním vývoji - lpění na dosavadním způsobu života. Psychologové to nazývají principiálností: dotyčný se zaštituje zásadami, aby zakryl svůj vnitřní strach /…/

Lpěním na svých náboženských zásadách a své náboženské praxi chce dotyčný ošálit vnitřní krizi a zakrýt strach, který krize vyvolává. Koneckonců jde o obavu, že by mi sám Bůh mohl vytrhnout z rukou všechny mé obrazy, které si o něm i sobě vytvářím, a dotknout se mě způsobem, který učiní z domu mého života zříceniny. Tauler se trvale staví proti skrupulóznímu lpění na vnějších zásadách a formách. Cílem jeho promluv je odkrývat křečovitost srdce, s níž je možné se často setkat právě u zbožných lidí. Principy, na kterých chce člověk tak tvrdošíjně a bázlivě lpět, nazývá modlami. Domnívá se, že si mnozí své modly přechovávají, jako to činila i Ráchel. Přidržují se svých bůžků, jen aby unikli setkání s pravým Bohem.

"Některým se tento postoj (tj. jejich styl života a zbožnosti) tak zamlouvá, že nechtějí nikomu důvěřovat - ani Bohu, ani člověku. Nedůvěru k Bohu si střeží jako zřítelnici svého oka. I když je přijde náš Bůh napomenout (přímo nebo nepřímo), drží se své cesty, aniž by Boží výtku přijali."

Brání se všemu, čím by je mohl Bůh bezprostředně oslovit a na co by se jich mohl ptát. Drží se svých praktik a kladou je mezi sebe a jeho. Lidská sebejistota a náboženské přesvědčení se stávají důležitějšími než osobní setkání s Bohem /…/

Vnější činností, zbožnou příčinlivostí a náboženskou činorodostí chce člověk zakrýt, že nemá vztah ke svému nitru, že je mu Bůh v podstatě cizí.

Věrné plnění povinností nevyplývá tedy z milujícího srdce, jehož se dotkl Bůh a které zasáhl, ale z úzkostlivého lpění na sobě samém /.../

Taulerova rada nevyznívá v tom smyslu, aby člověk zanechal duchovních cvičení. Naopak, vnější formy zbožnosti jsou dobré, pokud se jich využívá k dosažení vnitřního cíle a pokud pomáhají osvobodit se od vazeb k pozemským věcem.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Anselm Grün

Témata: modlitba; rozjímání, meditace spiritualita, život z víry vztah k sobě, sebepřijetí

(Související) texty k tématu:

Láska k sobě, sebepřijetí:

Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí