Boží království je mezi vámi. (Lk 17,21) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Kateřina Lachmanová

Je možné milovat církev a zůstat v reálu?

z knihy Vězení s klíčem uvnitř - Kdy, jak a proč odpouštět a prosit o odpuštění , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Je vůbec možné skloubit skutečně realistický pohled na církev a lásku k církvi?

Určitě to nějak možné je, protože k tomuto skloubení došlo v osobě Ježíše Krista. Pán Ježíš neměl žádné iluze o tom, jaký „spolek“ (po čistě lidské stránce) je církev, kterou zakládal. V tomto směru je velmi oslovující podobenství o hostině, kdy pozvaní odmítnou účast a král vysílá svého služebníka, aby přivedl všechny slepé, hluché a chromé..., zkrátka výběr! A když ještě zbylo místo, byl vyslán posel, aby shromáždil úplnou spodinu, ty „od plotů“, a dokonce aby je donutil vejít (srov. Lk 14,15-24)... Jinými slovy, jestliže se rozhlédnu a vidím, že jsme tu skutečně posbíraní se všemi možnými neduhy a nedostatky, a dokonce i ti „z donucení“, kteří se domnívají, že by jim Pán Bůh mohl být za jejich chození do kostela poměrně dost zavázán..., jestliže tohle všechno vidím, pak „jsem tu dobře“! Skutečně to asi bude církev, kterou založil Pán. Z nějakého nepochopitelného důvodu (byla to láska) si tuto sebranku od plotů zamiloval jako svou nevěstu a sám sebe za ni vydal, vzal na sebe její hřích, aby ona mohla mít podíl na jeho slávě. Jak úžasná výměna! Jedině Boží lásku AGAPÉ může něco takového napadnout, jedině láska Boží „všechno vydrží“ (srov. 1 Kor 13,7) a svoji manželskou smlouvu s nevěrným lidem nezruší:

„Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův“ (Jer 31,32b).

Jedině silou Jeho lásky budeme i my schopni Kristovu církev milovat, a to i ve chvílích, kdy v ní Kristovu tvář zahlédneme pouhou vírou, pod vším nánosem hříchu a ran. Zrovna takovou víru však musel vyžadovat pohled na Ježíšovo tělo visící na kříži, pohled na toho, který byl kvůli nám „učiněn hříchem“: „Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili“ (Iz 53,2-3).

Při četbě těchto slov se mi vždy znovu tají dech. Většina současníků nebyla schopna vidět v tom znetvořeném těle Mesiáše, Božího Syna. Lidsky bylo a zůstává naprosto nepochopitelným, že by se ten, který je rovný Bohu, natolik ponížil a dal se do tak nemožného svazku s člověkem a s jeho bídou! A přece je to pravda. To věčné pohoršení kříže...

Bůh však své církvi nikdy nenapsal rozlukový lístek. Mnozí jednotlivci tak učinili, ale „i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe“ (2 Tim 2,13).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Pozvánka na konferenci ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: nové náboženství a žitá starost 15.11. v Praze

(14. 11. 2019) Univerzita Karlova - Evangelická teologická fakulta zve 15. listopadu na transdisciplinární konferenci ŽIVOTNÍ…

Výročí Sametové revoluce 17. 11. Týká se nás otrávenost (českou) politikou?

Výročí Sametové revoluce 17. 11. Týká se nás otrávenost (českou) politikou?
(14. 11. 2019) Jaké jsou největší nemoci české politiky?

Autentická vzpomínka na svatořečení Anežky České v r. 1989

(12. 11. 2019) Z bolševického Československa - za dříve neprostupnou železnou oponou - začínaly do Říma přijíždět zvláštní vlaky...

13. 11. si připomínáme sv. Anežku českou - materiály pro děti

(12. 11. 2019) Obrázkové čtení sv. Anežce. Pracovní list s obrázky a základními informacemi o životě svaté Anežky. Šablona na sklo,…

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2019) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se voják Martin před branami města Amiens rozdělil se…

Sv. Lev Veliký

(9. 11. 2019) Papež zásadního významu (r. 440 - 461).