Sekce: Knihovna

Kateřina Lachmanová

Trám a tříska (Mt 7,1-5)

z knihy Vězení s klíčem uvnitř - Kdy, jak a proč odpouštět a prosit o odpuštění , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra,
ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Mt 7,3).

Kdy a kde „Adamův syndrom“ do našeho lidského myšlení vnikl, je nám dobře známo. O tom, co způsobil, vypovídá zcela jasně Pán Ježíš v přirovnání o trámu a třísce (Mt 7,3-5): „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ - Všimněme si, že tady Pán Ježíš nemluví o nějaké krajní situaci, kam až bychom v nejhorším případě mohli klesnout, kdyby... Tentokrát také nemluví pouze k farizeům, i když častuje své posluchače nepříliš lichotivým oslovením „pokrytče“... Hovoří k okruhu svých nejbližších, k učedníkům a zároveň k nejširšímu zástupu, tedy k nám všem: „Jak to, že vidíš..., a nevidíš...?!“ Možná bychom mohli jeho výrok parafrázovat následovně: „Ať se vám to líbí nebo ne, skrze Adamův hřích vám byly nasazeny křivé brýle. Ano, vám všem! Apoštolům i zástupu. Berte na vědomí, že pouhým lidským pohledem vidíte všechno zkresleně.“ (To je hrůza, že? A co se s tím dá dělat?) „NEJPRVE VYJMI ZE SVÉHO OKA TRÁM, A PAK TEPRVE PROHLÉDNEŠ, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“

Musíme uznat, že se toto přirovnání Pánu Ježíši moc povedlo. Je velmi vážné a velmi komické zároveň. Představte si takovou situaci u očního lékaře: Sedíte coby slzící pacient s třískou v oku na křesle v ordinaci, jste nervózní, aby operace moc nebolela, a náhle se dveře ordinace otevřou a dovnitř se vevalí pan doktor..., přes oči přivázaný dvoumetrový trám! V ruce třímá ostrou pinzetu. Jak se k vám blíží, všechno padá, sklo řinčí - a už se napřahuje, že vám „pomůže“! Co budete asi dělat? Někdo by ztuhnul hrůzou, jiný by začal křičet o pomoc a ten nejduchapřítomnější pacient zvolá: „Prosím vás, sundejte si nejdříve ten trám, ať mi nevypíchnete ještě i to zdravé oko!“
Že přeháním? Já jsem si to podobenství nevymyslela. Ale možná už jste někdy zažili situaci, že vás někdo přišel napomenout, a vy jste měli pocit, že se trefil přesně vedle... Anebo jste šli velkoryse pomoci zbavit třísky někoho jiného a on se na vás osopil: „Prosím tě, podívej se nejdřív na sebe!“ To je přesně tento případ.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Z dokumentů do srdcí cesta dlouhá
• Lze Bohu děkovat za všechno?!
• Pýcha na plnost pravdy
• Dary a požehnání mimo hranice naší církve
• Je možné milovat církev a zůstat v reálu?
• Odpuštění těm, kteří nám to kazí
• Český rasismus