Splním své sliby Hospodinu. (Žl 116,14) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Knihovna

Jak chtěl vlk sežrat dítě - pohádka

Jak chtěl vlk sežrat dítě - pohádka
O nebezpečném vlku od Betléma

z knihy Vánoce - soubor různých textů

Byl jednou jeden vlk. Žil v okolí Betléma. Pastýři věděli o tom, jak je nebezpečný. Každý večer dělali vše pro to, aby před ním uchránili své ovce. Jeden z nich neustále musel být na stráži, protože vlk byl hladový a lstivý.

Byla noc. Právě zmlkl podivuhodný andělský zpěv. Prý se tu někde narodilo dítě. Vlk se velmi podivoval, že se ti drsní pastýři se odevšad sbíhali, aby si prohlédli to novorozené dítě. "Kvůli nějakému novorozenci tolik shonu", myslel si vlk. Ale nakonec jej přeci přepadla zvědavost, a tak se tiše plížil za nimi. Když se připlazil ke stáji, ukryl se a čekal.

Když se pastýři rozloučili s Marií a Josefem, viděl, že nadešla jeho chvíle. Ještě si počkal, dokud Maria s Josefem neusnuli; od přestálých starostí a z radosti nad dítětem jim ztěžkla víčka. "Á, výborně", pomyslel si vlk, "začnu s dítětem!" Lehkým krokem se vplížil do stáje. Jeho příchodu si nikdo nevšiml. Pouze dítě. To na vlkovi, který se jen co pracka pracku mine tiše posunoval k jeslím, spočinulo svým pohledem. Vlk měl tlamu dokořán otevřenou a jazyk mu hladově visel ven. Bylo to strašné jen se na něj podívat. Teď se již zastavil těsně vedle jeslí. "Snadná kořist", myslel si a mlsně si olizoval tlamu. Nahrbil se ke skoku. V tom se jej ale jemně a láskyplně dotknula ruka dítěte Ježíše. Poprvé někdo pohladil jeho odpornou srst plnou strupů. Hlasem, který vlk v životě nezaslechl, pak malý Ježíš řekl: "Vlku, mám tě rád!" a s láskou na něj pohleděl.

Tu se stalo něco nepředstavitelného - v tmavé betlémské stáji praskla vlkova kůže a z ní vystoupil člověk. Skutečný člověk. Tak, jak jej Bůh na počátku zamýšlel. Člověk v údivu klekl na kolena, líbal Ježíšovy ruce a klaněl se mu. Pak opustil stáj - stejně tiše, jako před chvilkou přišel - a šel dál svou cestou.

Nikdo si nevšiml, co se té noci událo. Jen malý Ježíš a ten, co se stal člověkem vědí, co se stalo. A ti oba vědí, že se totéž děje u všech, kdo se ve své zvířecí kůži přiblíží k jeslím a nechají se dotknout božským dítětem.


(Přeloženo z němčiny)



Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:




(Související) texty k tématu:

 


Vánoce
 Vánoce na webu vira.cz / Vánoce na webu pastorace.cz /

 

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“
(18. 2. 2019) Jakou roli hrají v našich životech moderní technologie? Mohou být pro křesťana přínosné, nebo nás jen odvádějí od...

Týden manželství

(11. 2. 2019) Dobré manželství by chtěl prožívat každý. Dobré manželství ale není samozřejmost.

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!

Vyšlo únorové vydání časopisu IN!
(5. 2. 2019) Několik let jsme se snažili valentýnské téma moc nezmiňovat, ale tento rok jsme se rozhodli, že únorové IN! bude plné...

Světový den nemocných (11. 2.)

(5. 2. 2019) 11.2. se každoročně připomíná Světový den nemocných. "Nemoc dosvědčuje, že pravý život není tady..." (Benedikt XVI.) -...

O mužích a otcovství: videoseriál "Víra do kapsy"

O mužích a otcovství: videoseriál "Víra do kapsy"
(3. 2. 2019) Jak zvládnout roli otce, aby se ze syna jednou stal zralý muž a z dcery žena? V dubnovém vydání pořadu Víra do kapsy...