Ježíš řekl: „Já jsem život.“ (J 14,6) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Ravi Zacharias

Duševní nemoc

a vyšší síla

z knihy Skutečná tvář ateismu , vydal(o): NÁVRAT DOMŮ

Ve dvacátém století bylo pro ideologické rozdíly zabito a na bojištích geopolitického manévrování zlikvidováno více lidí než v kterémkoli jiném století v dějinách, a podle určitých výpočtů jich bylo více než v předchozích devatenácti stoletích dohromady.

Na Nietzschově výroku o celosvětovém šílenství je ironické to, že jak již bylo uvedeno, Nietzsche s téměř symbolickou silou a v rámci sebenaplňujícího proroctví sám učinil první krok a duševně onemocněl.

Zemřel r. 1900, přičemž udeřil v podstatě na stejnou strunu jako verše z Wordsworthovy básně "Rozhodnost a nezávislost":
„My básníci ve své mladosti začínáme s radostí,
na konci však pak přicházívá sklíčenost a šílenství.“

Bez ohledu na to, jak hlasitě Nietzsche křičel o světě nadlidí, kteří najdou způsob, jak žít uprostřed těchto spálených ruin křesťanské etiky a morálních filozofií a za jejich hranicemi, jeho ideologie nikdy nezodpověděla ani nevyřešila dilema světa bez Boha.

Bez ustání usiloval o "hygienu poznání", kdy prosazoval určitý dezinfikující filtr pro myšlení, nemající žádnou vnější hodnotu od jiné autority mimo nás samých. Účelem tohoto filtru mělo být zachycovat poznání, které je "nesprávné", a propouštět to, které je "správné" - podle nietzschovských definic.

Pravdu jako kategorii podrobil embargu; "Pravda je fikce," řekl.

Křesťanskou morálku zbavil práva na existenci. Přesto Nietzsche nikdy nebyl schopen vyvolat tuto "očistu", která byla v poznání zapotřebí. Ve skutečnosti žádné takovéto dědictví nezanechal a zoufalství, před nímž se snažil utéci, ho krutě pronásledovalo.

V jednom svém dopise říká: "Mám pocit, jako bych byl perem, novým perem, které nějaká vyšší síla zkouší na kousku papíru."

Moderní filozofové a křesťanští myslitelé se usilovně snaží upozorňovat lidstvo na prchavost světa bez Boha. V neměnných výrocích a prorockých hlasech židovsko-křesťanské tradice se mnohokrát jasně poukazuje na velký předěl mezi harmonií, jíž se vyznačuje život v pravdě, a disharmonií v životě, který se věčným skutečnostem vyhýbá.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Život v tichu a společenství. Jaké jsou výzvy řeholního či kontemplativního života dnes? /K POSLECHU

Život v tichu a společenství. Jaké jsou výzvy řeholního či kontemplativního života dnes? /K POSLECHU
(1. 5. 2026) Kláštery byly kdysi místem ticha, modlitby a pomalého rytmu života. Dnes kolem nás neustále pípají mobily, nové a nové…

Svátek práce 1. 5.

(30. 4. 2026) Jaký je hlubší smysl lidské práce?

Kdy je Den matek

(29. 4. 2026) Svátek matek - datum

Tábor Radost – pro děti a mládež od 9 do 16 let

Tábor Radost – pro děti a mládež od 9 do 16 let
(28. 4. 2026) Pojeďte s námi na tábor Radost v srdci Orlických hor.  Volná místa 11. 7. – 25. 7. a 25. 7. – 8.…

Jak se dnes česká církev vyrovnává se svou minulostí ? / K POSLECHU

Jak se dnes česká církev vyrovnává se svou minulostí ? / K POSLECHU
(26. 4. 2026) Rozhovor s doc. Mgr. Jaroslavem Šebkem, Ph.D., DSc., na platformě Ecclesia Podcast CZ na téma: katolická církev v…