Když v zrcadle nevidíš nic

Bůh je nutný např. pro existenci ateismu

z knihy Skutečná tvář ateismu , vydal(o): NÁVRAT DOMŮ

Filozof G. K. Chesterton řekl, že věřit v neexistenci Boha by bylo podobné jako se jednou ráno probudit, podívat se do zrcadla a nic nevidět.

Bez jakýchkoli úvah o sobě, jakéhokoli vnímání sebe sama a představy o sobě samém by nebylo nic, čemu by se člověk mohl přizpůsobovat, a nic, co by mohl upravovat. Sokratovské rčení "poznej sám sebe" by se stalo nemožným.

S těmito předpoklady by však život byl tak neúnosný, že se ve filozofii, psychologii a sociologii ozývají hlasy, které v podstatě říkají, že i kdyby žádný Bůh nebyl, museli bychom si nějakého vymyslet, abychom se navzájem nesnědli.

Tato myšlenka je návratem k několik set let starému výroku o podstatě a existenci náboženství. O starém Řecku a Římu se říkalo, že všechna náboženství byla pro masy stejně pravdivá, pro filozofy stejně nepravdivá a pro smírčí soudce stejně užitečná. Výraz užitečný vyjadřoval "funkci plotu" či hranice ve společnosti.

Ale když se náboženství, které je založeno na pravdě, redukuje pouze na sociologickou funkci, rozmělní se špatným užíváním.

Čas ještě silněji ukázal, že pragmatismus, který podle své definice znamená dělat, cokoli funguje, nemá dlouhodobou platnost, protože je v zajetí okamžiku. Základ morálního jednání musí sahat hlouběji a dále než utilitarismus.

Nietzschovo prohlášení, že jako následek odchodu Boha z tohoto světa budou triumfovat nadprůměrní lidé, se více než naplnilo z hlediska "hygienického poznání". Přineslo s sebou vražedné demagogy, kteří způsobili neodhadnutelné škody.

Poslední kapitola těchto názorů teprve bude napsána. Jakýkoli pokus zmírnit celkový dopad tohoto směřování má stejný účinek jako si číst kreslené seriály, zatímco titulky hovoří o zkáze, nebo si příslovečně hrát, zatímco hoří Řím.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Ravi Zacharias

Témata: Bůh víra

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:

Jiří Grygar - věda a víra Články, přednášky a texty o vztahu vědy a víry
Odporují si věda a víra? Je rozšířen názor, že věda vytlačuje víru a nutí věřící ke stálému ustupování. Druhou stranou mince tohoto názoru je domněnka, že k posílení víry může dojít jen tehdy, když bude oslabena věda...
Proč věřím v Boha? Věřící vědec je možná v jisté výhodě...
Bůh a evoluce se nevylučují, míní Benedikt XVI. Ve Spojených státech se vede spor mezi takzvaným kreacionismem a evolucionismem. Obojí se klade jako vzájemně neslučitelné alternativy…
Bůh nám drží palce... Poslední člověk, který byl na Měsíci - astronaut Eugene Cernan (1934 - 2017), byl po matce českého a po otci slovenského a původu....
Astronaut J. B. Irwin - čemu mě naučil let na Měsíc To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.
Vytvořily můj rozum nerozumné a náhodné síly? Vznikl jsem z 13,7 miliard let staré hmoty, z prachu a plynů. Kdybych dějiny Země sledoval od začátku, viděl bych nejprve svítící a žhavou lávu, na které se později začne tvořit zemská kůra a ještě později první oceány. Kdybych nyní mohl sledovat pohyb hmoty jako ve zrychleném videu, po 4,5 miliardách let ze Země vyletí raketa Apollo směrem k Měsíci...
Vztah vědy a náboženské víry - rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem Neuspokojivé odpovědi vědy
Věda člověka nezachrání (Benedikt XVI.) Věda člověka nespasí. Člověk je vykoupen láskou. To platí už i v čistě světské oblasti.
Další texty k tématu věda, rozum a víra zde