Marxova utopie a Stalin

´Pryč s náboženstvím´

z knihy Skutečná tvář ateismu , vydal(o): NÁVRAT DOMŮ

K tomu, že svůj Kapitál věnoval Charlesu Darwinovi, Karla Marxe nevedl pouhý rozmar. Žádal Darwina, aby toto věnování v anglickém překladu přijal. Darwin tuto nabídku odmítl.

Nehledě na to, korespondence mezi Marxem a Engelsem ukazuje, jak Marx jásal nad darwinovskou tezí. Pro Marxe samotného náboženství představovalo opium lidu, vzdech utlačovaných a jediné iluzorní slunce, které obíhalo kolem člověka, pokud člověk neobíhal kolem sebe samotného.

Logickým důvodem, který Marxe vedl k myšlence věnovat své dílo Darwinovi, bylo to, že viděl, jak darwinovská hypotéza poskytuje vědecké základy na podporu jeho ekonomické infrastruktury, na níž pak mohl budovat svou lidskou utopickou nadstavbu.

Náboženství bylo podle Marxe jednou z hlavních příčin třídního rozdělení a již se mu nesmí dát prostor, protože jinak bude bránit směřování dějin k utopické beztřídní společnosti.

Tato marxistická víra pak představovala základní sílu, kterou potřeboval Stalin, protože propůjčovala ideologickou oporu jeho kategorické nenávisti vůči zbožným lidem, a nakonec přinesla masové vyhlazení milionů. Ateismus teď byl živý a dobře se mu dařilo i na politické scéně. Politici se od náboženství sebejistě distancovali, protože to, co věda a ekonomická teorie roztrhly ve dví, se žádný rozumný člověk neodvažoval spojovat dohromady.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Ravi Zacharias

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde