7. 11. 2007 , Radovan Lukavský

Reinkarnace v pohledu Radovana Lukavského

Proč myslíte, že se dnes tolik lidí upnulo k reinkarnaci? Touží opravdu žít víc životů? Není to alibismus?

Na to se mě neptejte, to je pro mne taky záhada. ... A je pro mne skutečně udivující, o co vlastně jde u nás těm lidem, kteří šilhají, koketují, pohrávají si s reinkarnací. Co je na tom láká? - říkám si, dívám-li se na věc prostým selským rozumem, jak u nás bývalo dobrým zvykem. Rozumím-li dobře, konečným cílem je "rozplynout se v nicotě - nirvána" - ztráta jakékoli identity. Jenže to si musí člověk zasloužit svým životem, a protože se to málokomu podaří napoprvé, musí se o to pokusit znova a trochu si možná polepší, nebo pohorší, snaží se zkrátka být lepší a lepší - až dosáhne toho: nebýt vůbec! Jenže někteří zájemci o reinkarnaci si na ní, jak se zdá, cení hlavně to ustavičné převtělování, ten vždy nový a málem snad věčný život. A přitom nevědí, jaký byl ten minulý, ani jaký bude ten příští - na co se tedy těší?

***

Převzato z knihy rozhovorů "Deset vyznání" (Marcela Kašpárková) z kapitoly Vyznání životu (rozhovor s Radovanem Lukavským), kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Autor: Radovan Lukavský

Témata: náboženství | víra | reinkarnace, převtělování

Související texty k tématu:

Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život

Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
Další texty k tématu vzkříšení zde

Smrt a umírání:

Co chceš, aby o tobě lidé říkali, až umřeš? Mluvil jsem s jedním vytrénovaným mladíkem a řekl jsem mu: „Až zaklepeš bačkorama, spustí tě do jámy a potom si dají si řízek..."
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila.
Smrt jako svatba s Bohem Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala.
Smrt, posmrtný život Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
Modli se za svou smrt To nejtěžší je správně zemřít. Je to zkouška, jíž nikdo neunikne. Modli se i ty o sílu pro tuto zkoušku... (Dag Hammarskjöld 1905-1961. Švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník OSN)
Další texty k tématu smrt a umírání zde