Jak být otcem, když jsem se nikdy necítil synem?
To, že jsem otcem, je pro mě jedna z největších výzev života. Ale jak bych mohl být otcem, když jsem se nikdy necítil být synem?
Moji rodiče byli vždy citově chladní a odtažití a jsem si jistý, že i mnozí z vás mají podobnou zkušenost. Až celých deset letech poté, co jsem osobně poznal a přijal Boží otcovskou lásku a to, že jsem i Boží syn, jsme s rodiči začali budovat citový vztah, který nám spoustu let úplně chyběl.
Miliony dětí mají pocit, že nemají domov
Miliony dětí dnes vyrůstají s pocitem, jako by neměly domov. Když říkám „domov“, mám na mysli místo vřelosti, ochrany, útěchy, bezpečí a identity – místo, kde přijímáme smysl a cíl života, základní důvod, proč ráno vstávat z postele.
Domov je místem, kam se utíkáme, když se nám nedaří, kde nacházíme povzbuzení – a to nejen za výkon, ale proto, že jsme něčími syny a dcerami. Domov je místem, kam patříme, kde pořád nezápasíme, ale můžeme spočinout. Zkušenosti či vzpomínky mnoha z nás se bohužel s tímto popisem neshodují.
Lidé se cítí nedoceněni
Mnozí lidé dnes žijí s pocity méněcennosti, které se projevují různě - dokonce i jakousi nadměrnou „sebedůvěrou“. Mnozí lidé žijí s tím, že nemají žádnou hodnotu a nejsou hodni lásky. Takovýto „červ“ v nás nám namlouvá, že jsme jako opuštění „sirotci“, se kterými se dá manipulovat. Ale je to opravdu ďábelské pokušení, protože my jsme dětmi samého Boha. Jsme královskými dětmi.
Takovýto pocit sirotka může ovládat jak jednotlivce, tak i celé skupiny lidí či dokonce celé národy. A kdekoli převládá mentalita sirotka, ať už na individuální či společenské úrovni, lidé se každé ráno budí s pocitem, že nezapadají. Necítí se přijati. Nemají pocit, že jsou doceněni, uznáváni či milováni. Jejich život určuje potřeba neustále podávat výkon, aby je jiní uznávali a milovali, případně rezignace v tom smyslu, že nejsou láskyhodní, protože nemají co nabídnout. V takovém prostředí převládá frustrace, nedůvěra, závist a žárlivost.
Nemáš hodnotu jen kvůli svému výkonu
Ježíš Kristus přichází s převratnou zprávou.
Sděluje nám, že Bůh je náš dobrý Otec.
Bůh je ten, kdo nás bezmezně miluje.
A ti, kteří se zakotvují v Otcově srdci, vědí,
že jsou milováni a přijímáni ne pro svůj výkon,
ale pro to, kým jsou jako Boží děti.
Vědí, že se nemusejí urputně snažit,
aby splnili všechny náročné požadavky .
Vědí, že jsou milováni
právě takoví, jací jsou.
