Ježíš řekl: „Také jiným musím hlásat radostnou zvěst.“ (Lk 4,43) - Citát z Bible na každý den

3. 5. 2017, mav

Kdysi dávno jsem o druhých říkal nepravdu a teď mě to mrzí

Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných

Dobrý den,

mám pochybnosti, co dělat v případě porušení osmého přikázání, konkrétně v případě pomluvy a nactiutrhání. Katechismus mluví jasně - nepravdu je třeba odvolat a dotyčné osobě se omluvit. Bohužel nevím, co dělat v případě, kdy člověk sice ví, že o někom mluvil nepravdu, ale již si po letech nevzpomíná, co přesně by měl odvolat a má jen matnou představu, nebo si není jist, zda šlo jen o nactiutrhání nebo zveličil danou skutečnost.

S některými osobami, které toto mé počínání zasáhlo, už nejsem léta v kontaktu, vyhledat by se mi je možná podařilo, ale ani tak nevím, co bych jim měla ve snaze napravit to říci. V některém případě si dokonce myslím, že nějaký pokus o nápravu by celou situaci ještě zhoršil.

Jak může Bůh tento hřích odpustit? Nedokážu si představit vyhledávat lidi a říkat jim něco ve stylu: "Víš, jestli jsem s tebou někdy mluvila o tom člověku a nevím, co jsem o něm řekla, ale určitě ne všechno byla pravda."

Co se dá vůbec v této situaci dělat? Mám dojem, že z toho neexistuje cesta a tím pádem ani Boží odpuštění.

Děkuji za odpověď.

Mluvit o druhých tak, jako kdyby byli přítomni

Jistě by se muselo jednat o velmi závažnou pomluvu, nactiutrhání či lež se závažnými důsledky pro postiženého, aby se provinilá osoba musela omluvit a uvádět na pravou míru vyřčené, jak to má na mysli Katechismus. Předpokládám, že jde spíš o běžné řeči o druhých, které bohužel vedeme a proviňujeme se tak proti jejich pověsti a dobrému jménu.

To, co už jsme v minulosti takto napáchali a nevyznali, je potřeba vyznat s lítostí ve svátosti smíření a poprosit Boha za odpuštění. Za dotyčné (pokud už si je nepamatujeme konkrétně, pak i všeobecně) se pomodlit a vyprošovat jim Boží požehnání. Spolehněte se, že toto je spolehlivá cesta vedoucí k odpuštění u Boha.

Pro budoucnost si člověk může stanovit, že o druhých bude v nepřítomnosti mluvit tak, jako kdyby byli přítomni a naše slova jim měla udělat radost.

Přeji Vám vnitřní pokoj a vyprošuji důvěru v Boží lásku a odpuštění, silnější než kterýkoli náš hřích i nedůvěra.
 

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných

Související texty k tématu:

Desatero
Desatero přikázání Božích Člověk potřebuje v rozmanitých situacích oporu pro orientaci. 
Život je víc než Desatero Byli jste povoláni ke svobodě. 
Jsme povoláni k něčemu většímu a krásnějšímu Dodržovat slepě Desatero nestačí
Čím se řídit při rozhodování? Striktní dodržování pravidel, či okolnosti?
Boží přikázání nejsou dopravní předpisy 
Dodržovat předpisy a jízdní řády je žalostně málo 
Liberalismus, konzervatismus ... a víra? Liberalismus má dvě stránky. 
Co ne-dělá život křesťanským Pánbíček tě potrestá.
Kdo a kdy zavedl termín "Desatero?
Náboženství a desatero mě moc nezajímaly „Které přikázání je první ze všech?“ 
Na prvním místě miluj Boha. Proč?

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)
(31. 8. 2026) O pavouky tady není nouze. Občas tu visí na stromě i pavouci ve velikosti dlaně či i trochu větší. Největší problém…

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.
(31. 8. 2026) Světový den modlitby za ochranu stvoření je mezinárodní den slavený 1. září zaměřený na životní prostředí. Slaví se v…

Matka Tereza

Matka Tereza
(29. 8. 2026) Matka Tereza (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu * 26. srpna 1910 + 5. září 1997)

Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná...

(29. 8. 2026) Nový školní rok přináší velké pohyby ve společnosti a nutnost organizace času a osobního plánování. Mění se jízdní řády…