Je materialismus opravdu v protikladu s křesťanstvím?

Dobrý den,
poslední dobou se potýkám s vnitřní neshodou ohledně základní filosofické otázky, tedy zda-li je prvotní idea nebo materiál. Abyste pochopili, jakožto křesťan jsem s touhle otázkou nikdy neměl problém a má víra mi dávala jasnou odpověď, tedy že idea byla prvotní. Poslední dobou jsem se, ale začal studovat Karla Marxe a marxismus jako celek, což mě nutně muselo dovést k marxistické filozofii, tedy k dialektickému materialismu a historickému materialismu, které kladou hmotu jako prvotní a tvrdí, že hmota prvotně ovlivnila ideu (myšlení) a až poté může idea ovlivňovat materiál. To se mi zdálo celkem logické vzhledem k tomu, že společnost se nějakým způsobem vyvíjí a každá společnost je jiná právě tím, jakým prošla dialektickým vývojem. Objev ohně, bronzu, železa přece značně ovlivnil myšlení, a nakonec nás dovedl tak kde jsme. Jak by na tom byla naše společnost ideově, kdyby neznala oheň, bronz a železo? Asi celkem odlišně.

Jakožto křesťan věřím v idealismus, tedy že idea (Bůh) je prvotní, avšak vnitřně cítím, že materialismus je správnější. Nechci, aby má víra ovlivňovala natolik mou mysl, až by ji ovládla a zabránila by kritickému myšlení. Zároveň se kvůli tomuto strachu nechci vzdát víry, která mi dává klid a útěchu. Jediné logické východisko je tedy předložit argumenty pro idealismus.

Zároveň se chci zeptat, zda-li je materialistická filosofie opravdu v protikladu s křesťanstvím.

Děkuji.

Dobrý den a děkuji Vám za dotaz,
Pokusím se na některé jeho body odpovědět, snad z pohledu linky víry. Toto je důležité říci. Protože otázku, kterou si kladete, totiž nezodpovíme jinak, než když se předem rozhodneme, jak ji budeme chápat, jak budeme chápat Boha, a možná i to, proč ji klademe. V zásadě je to totiž otázka typu „co bylo dříve, slepice nebo vejce?“. Proto bych doporučil si úplně na úvod zkusit uvědomit, zda lze jakýmkoliv způsobem správnost případné odpovědi nějak ověřit, nebo zda vždy zůstane u odpovědí, která bude spíše hypotézou – ať již jsem křesťan, nebo ne. Vždy se můžeme jen domnívat, co bylo dříve, ale doložit to nijak nemůžeme. A to nechci otevírat téma času, tedy téma, do něhož zapadá i smysluplnost výrazů „dříve“ a „později“, které mohou snadno ztratit svou vypovídací hodnotu, pokud připustíme, že čas v nějaké situaci mohl nebýt. (Zde narážím na obvyklé dilema, zda Bůh „byl“ dříve než „čas“ apod.).

Tímto úvodem směřuji k Vaší závěrečné otázce. Proč by měla být materialistická filosofie v rozporu s křesťanstvím? Pokud označíme za centrální myšlenku křesťanství, přesvědčení, že hmota „vznikne“ dříve než Bůh, pak by Bůh nebyl ten první, a je zle, protože Bůh má ta všechna „nej“, tedy i prvenství v bytí. Máte pravdu, že takto lze chápat Boha (aristotelská a tomistická tradice může být interpretována), ale Boha lze chápat i jinak. Bůh třeba nemusí být chybějícím článkem ve vysvětlení toho, jak vznikl svět, ale může být někým, kdo mi dává naději, někým, kdo vstoupí do našeho života v situacích, kdy jsme na dně, jako ten, který mě nikdy neopustí. Zde mám na mysli spíše pojetí Boha vycházející z příběhů Bible, která je možná věrnějším zdrojem lidské zkušenosti sama se sebou a s Bohem než jiná vysvětlení, jakkoliv atraktivní, ale vždy nějak spekulativní – tedy lze o nich debatovat, ale je otázka, nakolik z jejich závěrů lze žít a v životě najít smysl.

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry