Články
7. 7. 2010, (Foto: ima)
Ty potřebuješ Bibli víc než mniši
Slyším někdy lidi říkat: „Proč já bych měl číst Bibli? To ať dělají ti, kdo jsou v klášteře.“ Já vám ale říkám: Bibli potřebujete více vy, než mniši! To vy žijete mimo klášterní zdi v plné vřavě světa.4. 7. 2010, Jaro Křivohlavý
Rodiče vás nutí chodit do kostela?
Když náš syn dokončil gymnázium, chtěl dělat dětskou medicínu – byl to jeho ideál, ale nedostal se na ni, protože neměl příslušné doporučení od Komunistické strany. Podobně to dopadlo s jeho zájmem o psychologii.1. 7. 2010, Karel Řežábek
Bůh je Otec Indiánů?
Egerton Young kdysi přišel jako misionář k Indiánům z kmene Saskačewan v Kanadě se zvěstí o lásce Boha Otce. Jeden starý náčelník na to řekl: ‘Když jsi nyní mluvil o velkém Duchu, slyšel jsem dobře, jak jsi řekl »náš Otec«?’ ‘Ano, řekl jsem to,’ odpověděl misionář.28. 6. 2010, Jaro Křivohlavý
Stalin je nesmrtelný, Stalin nemůže zemřít...
Nezapomenutelné byly první Vánoce, které jsem na vojně prožil. Neslavili jsme totiž narození Krista, ale narození Stalina – on se narodil taky někdy na konci prosince. Na vojně jsem později zažil i Stalinovu smrt v březnu 1953. Měl jsem právě službu na bráně23. 6. 2010, Sant'Egidio
Zpáteční jízdenka do Osvětimi?
Letos jsme si připomněli 65 let od konce druhé světové války. Osvětim (německy Auschwitz) je stále to malé, nenápadné, asi čtyřtisícové městečko v jižním Polsku. Za druhé světové války bylo přičleněno k Německé říši a byl zde postaven nejprve koncentrační tábor Auschwitz I, později rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a několik menších podtáborů.23. 6. 2010, Elias Vella (Foto: IMA)
Strach je i prospěšný
Strach prožívá každý člověk a je pro člověka v určitých situacích i prospěšný. Pomáhá nám, abychom přežili. Brání nám například skočit pod vlak nebo do ohně. Strach v nás vyvolává prozíravost a chrání nás, abychom nedělali věci se zbytečným rizikem. Existují ale i formy strachu, které nás zotročují.19. 6. 2010, Jaroslav Škarvada (Foto: IMA)
´Já jdu domů, do náruče Boží´. Není to hezký pohled do budoucnosti?
Já už jsem starý a jen otázkou týdnů nebo měsíců, kdy můj život na této zemi skončí. Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký pohled do budoucnosti? (Jaroslav Škarvada)14. 6. 2010, Jaroslav Škarvada
My máme budoucnost... Portrét Jaroslava Škarvady
Nevím, kde umřu, zda na posteli anebo někde na asfaltu. Pak se ale já, se svými úzkostmi a touhami, se svou žízní po životě, po světle a po lásce, ocitnu se tváří v tvář Kristu, který je Pravda a Láska. Uvidím se tak, jaký jsem byl, bez masek, které jsem si samolibě nasazoval. Ale zároveň padnu do náručí neskonalé Lásky, do plnosti Života.14. 6. 2010, Jaroslav Škarvada
Nevím, zda umřu na asfaltu, nebo na posteli,
V mém stáří mě Pán připravuje na můj odchod z tohoto světa. Co mám dělat, až přijde ten okamžik? Dost mi to vrtalo hlavou... Člověka samozřejmě jímá hrůza. Viděl jsem mnoho umírání, a některá velmi bolestná. Vydržel bych to? Ptal jsem se.14. 6. 2010, Jaroslav Škarvada
S obavami hledím do budoucnosti
„Vážený pane Škarvado, jedním dechem jsem přečetl vaši knížku rozhovorů. Moc mě oslovil váš životaběh. A trochu Vám taky závidím: prožil jste napínavý, zajímavý a plodný život. Já mám ale život před sebou. A s obavami nyní hledím do budoucna...14. 6. 2010, Mark Hart
Teorie konverze
Všimli jste si někdy, že většina příběhů o obrácení má stejný scénář: z hrozného hříšníka se stane úžasný světec, a většinou jde o změnu tak obrovskou, že i pan Jekyll a pan Hyde blednou závistí? Měli jste někdy pocit, že vašemu životnímu příběhu taková dramatičnost chybí, a pochybovali jste proto o tom, jestli bylo vaše obrácení opravdu upřímné?12. 6. 2010, Henry Cloud
Kdy říci ano? Kdy říci ne?
Kdy říci ano? Kdy říci ne? Co je a co není mé? Vůči komu a za co mám být zodpovědný? Jak poznám, kdy mě druzí využívají? Neschopnost vytyčit v určitých chvílích ve vztazích s určitými lidmi odpovídající hranice může mít velice ničivé následky. Jakákoli záměna nebo narušení hranic vedou k velkým problémům v nás samých a ve vztazích kolem nás.10. 6. 2010
Co Čech, to fotbalový trenér
Pro lenocha platí, že systematicky nahrazuje činy pouhými slovy. Co nedokáže nebo spíše nechce dělat, to alespoň ‚okecá,‘ z toho se vymluví. Za nějaký čas vlastní rozpor teorie a praxe přestane vnímat a třeba i učí druhé věcem, které sám dávno nežije. Lenoch bývá lhář a alibista. Když dostane ve škole špatnou známku, je to vždycky chyba učitele. Přijde-li někam pozdě, protože se doma včas nezvedl od novin, řekne, že nejela tramvaj nebo že doma prasklo vodovodní potrubí.8. 6. 2010, Henri J. M. Nouwen
Děláte svou práci rád? Ne.
Do mé pracovny v přišel mladý muž. Představil se jako Fred Bratman. Měl se mnou udělat interview do connecticutského vydání nedělních New York Times. Rozčiloval mě i fascinoval zároveň. Nezáleželo mu totiž na tom, co dělal, přesto jsem poznal, že mám proti sobě člověka naplněného velkými osobními dary. Když mi asi půl hodiny kladl otázky, které zjevně ani jednoho z nás moc nezajímaly, bylo jasné, že interview se chýlí ke konci. Měl být napsán článek, který by si pár lidí přečetlo a mělo by z toho nepatrný - pokud vůbec jaký - užitek. Oba jsme to věděli a oba jsme cítili, že jsme mohli ten…4. 6. 2010
Fotbal a víra
Již za pár dnů začne v Jihoafrické republice Mistrovství světa ve fotbale. I když na něm bude tentokrát český tým chybět, bude pro všechny fotbalové fanoušky napjatě sledovanou událostí. V záplavě zpráv, které budou média z mistrovství přenášet, se možná neobjeví jedna zajímavá informace: řada zúčastněných hráčů je věřícími křesťany.2. 6. 2010
Popírá zlo Boží existenci?
Ve světě je zlo. Kdyby byl Bůh, něco by s tím byl udělal. Nic s tím uděláno nebylo. Bůh tudíž neexistuje. Otázka zla je jedním z největších diskusních bodů s ateismem. Je se k tomuto problému postavit? Jak argumentovat?29. 5. 2010, Józef Augustyn
Dobré otcovství nespočívá jen na dostatku času
Matka je učitelka srdce. Ona učí dítě řídit se citem a jako první je uvádí do světa lidské lásky – díky ní dítě zakouší bezpodmínečné přijetí a také se mu učí. Otec naopak slouží dítěti tím, že mu předává životní moudrost, učí je pracovat, vyžaduje od něho úsilí, námahu a oběť. Otec učí dítě řídit se nejen srdcem, ale také rozumem. Díky otci čerpá dítě sebejistotu, víru ve vlastní schopnosti a umění poradit si s životními obtížemi.26. 5. 2010, Benedikt XVI.
Nepotřebujeme stát, který by vše reguloval a řídil
Stát, který se chce starat o všechno, se nakonec stává byrokratickou instancí, která není s to zajistit to nejdůležitější, co trpící člověk a každý člověk potřebuje, tedy osobní láskyplnou pomoc. Nepotřebujeme stát, který by všechno reguloval a řídil...26. 5. 2010, Anselm Grün
Člověk není stroj
Neustále zdokonalujeme stroje a pracovní postupy a tento model přenášíme i na člověka. Jenže člověka nelze technicky zdokonalovat jako stroj a jeho tempo zvyšovat donekonečna. Člověk podléhá jiným zákonitostem než stroj. Má společenské potřeby a vlastní rytmy.
Sekce: Články
