Stačí, abys peněz používal správně

Bohatství nepatří ďáblovi, jak se někteří domnívají. Bůh říká přímo prostřednictvím proroka: „Mé je zlato i stříbro....“ Stačí tedy, abys používal peněz správně. Nezbavuj se jich, jako by se jednalo o cosi zlého. Jedině tehdy, když budeš užívat peněz špatně a nebudeš chtít převzít zodpovědnost za jejich nedobré spravování, pak to bude bezbožnost a rouhání se Stvořiteli.

Prostřednictvím hmotných prostředků můžeme dojít spravedlnosti, kvůli níž nám Pán bude moci říci: „Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst“ jídla, které jste koupili za peníze. „Byl jsem nahý, a oblékli jste mě“ do šatů, které jste koupili za peníze. Bohatství se může stát dokonce branou nebes podle toho, co praví náš Pán: „Prodej to, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi.“  (Podle Cyrila Jeruzalémského 4. stol.)

Všechno není
jen pro tvé břicho

S tím, co máš, nakládej jako s cizím majetkem, je ti svěřen jen na krátký čas, ten uplyne a pak bude po tobě žádáno vyúčtování.  (Podle sv. Basila Velikého 4. stol.)

Využívejme bohatství tak,
jako by to byla půjčka

Drazí, nebuďme lakotní ve věcech, které se na první pohled zdají být naším vlastnictvím, ale využívejme tohoto bohatství tak, jako by to byla půjčka. Byla nám totiž svěřena pouze správa a užívání věcí, které patří všem. Je pro tebe výhodnější položit peníze na stůl Páně než je někde skrýt, je to pro tebe výhodná investice.  Poskytněme Bohu to, co nám na čas svěřil. Vždyť nemáme nic, co by nám předtím on sám nedaroval. Dejme to jemu, neboť on to přijímá v osobě chudáka. Darujme to s radostí, abychom od něj směli obdržet radost, jak on sám to řekl. (Podle Paulina z Noly 5. stol. )

Pokud jsi obdaroval chudého, všechno, co jsi mu dal, se ti vrátí rozmnožené. (Podle sv. Basila Velikého 4. stol.)

Nejspolehlivější banka

Máš-li hodně bohatství, jako banka ti má sloužit klín chudáka, dům vdovy, ústa sirotků. Tahle konta platí i na věčnosti. Když se o své bohatství rozdělíš s druhými, nakonec i ty sám z toho budeš mít daleko víc. Vždyť peníze musíme na světě nakonec zanechat, ale dobrotivost a štědrost nás bude provázet i na cestě po smrti… (Podle Ambrože z Milána 4. stol.)