Bohatství může být handicapem

Bohatství může dávat člověku falešný pocit jistoty
a mnohdy ovlivňuje i vztah k druhým lidem

Bible často mluví o bohatství jakožto o handicapu. Handicap je něco, co člověka omezuje, co snižuje kvalitu jeho života a co člověku ztěžuje plně se rozvinout. Proč ale právě bohatství by mělo být handicapem?

Bohatství samo o sobě špatné není. Naopak. I Ježíš slibuje život "v plnosti". Bohatství ale zde na zemi skrývá jistá nebezpečí. Může totiž oslepovat a uvádět do klamu. Člověk má sklony hledat své štěstí a naplnění jen v bohatství a ve svém životě spoléhat jen na majetek, postavení, konexe, sílu a moc… Tedy na vše to, co je v Božích očích nespolehlivé. (Vidina) bohatství tak může člověku dávat falešný pocit jistoty.

A ruku v ruce s bohatstvím navíc mnohdy přichází ztráta soudnosti, sebestřednost, arogance, přehlížení druhých, pohrdání, ztráta empatie a soucitu. Bohatství  tedy může zásadně ovlivňovat i vztah k druhým lidem: člověku může dávat falešný pocit důležitosti a nadřazenosti.

Jak se měří bohatství?
O jaké bohatství jde?

A jak se měří bohatství? Kdo určuje jeho hranici? A o jakém bohatství je řeč? Toto jsou důležité otázky. Pokud by se totiž bohatství měřilo jen životními podmínkami a penězi, musela by se většina lidí v naší zemi řadit mezi „boháče“ – protože v poměru ke zbytku světa jsme nejbohatšími lidmi…

Bohatství se ale netýká jen peněz a majetku. Bohatství je širší skutečnost. Někdo může být například  bohatý tím, jak vypadá, jiný může být bohatý schopnostmi, další pak vzděláním, inteligencí, konexemi, vztahy, rodinným původem, místem narození, rasou, příslušností k nějaké skupině atd.

"Bohatství" je tedy pro každého člověka něco jiného. Dalo by se definovat tím, že je to to, na čem člověk lpí a to, čím má schopnost dát druhým pocítit povýšeně svou moc, to v čem "má navrch".

Nespoléhat na nejisté bohatství,
ale na živého Boha, který je nade vším bohatstvím

Není cílem nemít majetek, nemít peníze a být nevzdělaný, nevyužívat svých vloh… Důležité ale z pohledu Bible je: učit se spoléhat v první řadě na Boha, který je vyvýšený nad vším bohatstvím (vždyť jemu „patří všechno zlato a stříbro“ Ag 2,8-9) a učit se všechno to, čím disponuji, používat i ke společnému prospěchu.

„Bohatství“ pro nikoho z nás nebude handicapem, když na něj nebudeme ve svém životě krátkozrace spoléhat. A nebude pro nikoho z nás handicapem, když ho nebudeme využívat jen pro sebe. Jednou totiž každý z nás stane před Bohem, a budeme bohatí jen tím,  jak jsme Boha přijali do svého života, tím, co jsme udělali pro druhé a tím, čím jsme se stali... Všechno ostatní „bohatství“ se promění v prach.

"Bože, nedávej mi ani bídu, ani bohatství",  
biblický pohled na bohatství

Bohatý jen těžko vejde do nebeského království (Mt 19,23).

Vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli.  Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. (Jak 5,1-6)

Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi. Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. (srov. Mt 6,19-20)

Nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něj také nemůžeme odnést. Máme-li co jíst a do čeho se oblékat, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, se všemožně zamotávají. Láska k penězům je kořenem zla. Zbožnost je ale pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen.  (srov. 1 Tim 6,6n)

Kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 'Radostného dárce miluje Bůh'. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo (srov. 2 Kor 9, 6-8).

Varujte se toho, abyste nikým z nepatrných nepohrdali (Mt 18, 10).

Bože, dvojí věc od tebe žádám: nedávej mi ani bídu, ani bohatství.  Dej mi jen to nutné k životu, abych se z přebytku nestal nevěrným,  anebo abych z bídy nekradl (srv. Přísloví 30,8-9).

Další text: podobentsví o lhostejném boháčovi - Lk 16,19-31.