3. 10. 2020, Pavel Semela | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Všechnu svou starost vložte na něj

kovid, covid, pandemie, instrukce / -ima-

O nic nemějte starost!
Ale ve všem předkládejte Bohu
své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním.
Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení,
uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. (Flp 4, 5-7)

„O nic nemějte starost!“ Není to nějaká provokace? Zvlášť v této koronavirové době, která nám k

našim běžným starostem přidává spoustu dalších, které jsme nikdy předtím řešit nemuseli? Jistě

bychom byli rádi, kdybychom si starosti dělat nemuseli, ale copak jde hodit je na povel za hlavu? A

byl by to opravdu křesťanský postoj, a ne nezodpovědnost? Výzva apoštola Pavla vyvolává spoustu

otázek.

Možná to vzali za správný konec ti, kteří si covidem život prostě nekomplikují. Někteří zpochybňují

jeho existenci, jiní jeho vážnost, někdo poukazuje na chaotická opatření, kterými se přece

nenecháme omezovat. Někteří křesťané si Pavlovu výzvu aktualizovali na „o koronavirus se

nestarejte“ a za slabé ve víře považují ty, kteří si starosti dělají. Je to autentická interpretace bible,

anebo zavádějící a nepříliš křesťanská zkratka? Zůstaňme u toho, že to stejně moc nefunguje.

Ignorování či zlehčování pandemie nás starostí nezbavuje, jen přináší jiné. A rozhodně nepřináší

Boží pokoj převyšující každé pomyšlení, o kterém je v listu Filipanům také řeč. Spíš jsem narazil na

spoustu podrážděnosti až agrese vůči všemu, co tento zvolený postoj nabourává. To jako ovoce

Božího Ducha nevypadá (viz Ga 5, 22).

Jak tedy Pavlova slova chápat? Apoštol ve svých listech nejprve zvěstuje evangelium, tedy „dobrou

zprávu“ či „radostnou zvěst“ (to je význam řeckého slova euangelion), a pak vybízí k tomu,

abychom vzali evangelium vážně, spolehli se na něj a podle toho jednali. Zde je tou dobrou

zprávou, o kterou se máme opřít, ujištění, že Pán je blízko. Pán Ježíš, kterému na mně záleží, který

ví, co potřebuji, který se o mě stará. Pak dává smysl pobídka, abych mu s vděčností a důvěrou

předložil všechny starosti a potřeby. To je cesta k tomu, aby mě starosti nedrtily, protože objevím, že

na ně nejsem sám. Podobně nás povzbuzuje i apoštol Petr ve svém listu: „Všechnu svou starost

vložte na něj, neboť mu na vás záleží!“ (1Pt 5, 7) A zkušenost s jeho láskyplnou péčí mě naplní

pokojem, který je něčím mnohem hlubším než absencí starostí.

A tak v době koronavirové i jakékoliv jiné:

Obracejme svou mysl i srdce na Ježíše,

děkujme mu, že je nám blízko,

a s důvěrou mu svěřujme svoje potřeby.