11. 7. 2015, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Nejlepší seberealizace

Amos odpověděl: „Nejsem prorok ani prorocký učedník,
jsem jen pastýř a pěstitel smokvoní.
Hospodin Bůh mě ale vzal od stáda a řekl mi:
Jdi a prorokuj lidu!“ (srov. Am 7,14-15)

Jsme zvyklí volit si školu a povolání podle vlastního uvážení, plánujeme kariérní postup, snažíme se naplnit potřebu seberealizace. Oblíbená otázka personalistů zní: „Kde se vidíte za deset let?“

Cíle a plány jsou užitečné, uspokojení z jejich dosažení je ale velmi krátkodobé. A tak hledáme nové výzvy a vymýšlíme další cíle v očekávání, že teď je to konečně to pravé. Cílevědomost, tedy schopnost vytrvale směřovat své úsilí k dosažení cíle, je dobrá vlastnost. Pokud je ale jejím motorem snaha realizovat se skrze dosažení cíle, který jsem si sám vytyčil, může se snadno překlopit v bezohlednost a egoismus.

Proroku Amosovi dává neobyčejnou jistotu a vytrvalost naopak vědomí, že si svůj úkol nevymyslel sám. Byl něčím jiným, ale Bůh ho oslovil a pověřil hlásáním svého slova. O něj se proto prorok může opřít, když musí čelit překážkám.

Bůh zná každého člověka a chce ho zapojit do svých plánů. Zve i mě k poslání, které se pro mě hodí, i když bych to nečekal a sám se toho neodvážil. Vědomí, že jsem součástí většího plánu, možnost i potřeba opírat se při tom o něj se může i pro mě stát zdrojem hluboké jistoty, že můj život má smysl a nenamáhám se zbytečně. Naslouchat, k čemu mě Bůh povolává, objevovat jeho plány se mnou a s důvěrou v jeho moudrost a sílu je vzít za své je ta nejlepší „seberealizace“.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela

Témata: důvěra naslouchání poslání povolání seberealizace egoismus hledání smyslu života prorok, proroctví smysl stvoření - spolupráce

Související texty k tématu:

Povolání

Orel a slepice, aneb: Neboj se být sám sebou! Jeden statkář našel v lese zraněné orlí mládě. Odnesl ho domů, vyléčil jej a dal na dvůr mezi slepice. Mladý orel s nimi jedl a převzal jejich chování.
Naším úkolem není být druhou Matkou Terezou Snad jen málokdo pochybuje o významu Matky Terezy. Ale...
Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než tvoje Během druhé světové války byla během náletů doslova smetena jedna malá vesnička. Mezi "obětmi" byl i farní kostel. Socha Krista vedle kostela přišla o ruce i nohy...
Naše obdarování nemusí být velké ani nápadné Jsme Bohem obdarovaní? "Hodně", anebo "málo"? Jsou obdarovanými jen "ti druzí"?
Nemusíme se bát jít do věcí, které „nezvládneme“ Vybavuje se mi jedna scéna z filmu Schindlerův seznam: Německo kapituluje, je konec války. Oskar Schindler se loučí se stovkami Židů, kterým zachránil život ve své továrně...
Také od vás druzí stále něco očekávají? Jak se z toho nezbláznit? Jak se nenechat vláčet životem požadavky okolí a zároveň nerezignovat na pomoc druhým? Jak umět odmítnout?
Další texty k tématu povolání zde

Smysl (života) a jeho hledání
- Nudí nás práce, studium, rodina, média, umění i náboženství...
- Jakou cenu má (jakýkoliv) člověk?
- Zdrojem workholismu je absence ideje, cíle
- Nehledat smysl ve věcech samých
- O době, ve které žijeme, rozhodnout nemůžeme
- Od malička jsme vedeni k porovnávání se s druhými
- Osobní povolání - jedinečný, Bohem daný smysl života
- Rozeznat, co je pro mě dobré
- Tajemství šťastného a smysluplného života
- Zacílit svůj život
- Bez lásky lze vytvořit veliká díla, ale...
- Co dělat, když život ztrácí smysl

Seberealizace

Bůh má plán (dokonce :-) i s tebou Pokud jste pohlceni tím, co všechno nejste a co nedokážete, podívejte se do zrcadla a uvědomte si, že Bůh vidí to, co jste.
Jak nejlépe realizovat sám sebe Jak nejlépe realizovat své životní poslání?
Jedinečnost každého z nás Neexistuje stejný člověk na zemi jako já. Nikdo nemůže vykonat a dokázat přesně to co právě já. Nikoho Bůh nemiluje tak jako mě. A nikdo nemůže milovat Boha a jiné lidi tak jako právě jako já…
Krásné věci lze tvořit kdykoli – i s dětmi na klíně Jak mi Bůh ukázal, že rodinný, kreativní a umělecký život jsou slučitelné.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Orel a slepice, aneb: Neboj se být sám sebou! Jeden statkář našel v lese zraněné orlí mládě. Odnesl ho domů, vyléčil jej a dal na dvůr mezi slepice. Mladý orel s nimi jedl a převzal jejich chování.
Tlusté poleno nevěří, že by se k něčemu hodilo Nikdy nenalezneme trvalé štěstí, dokud nebudeme uskutečňovat své vlastní poslání.
Být někým jiným, než jsem? Znám jednoho muže, který pracoval jako inženýr pro velkou společnost, ale tohoto dobře placeného zaměstnání se vzdal, aby se mohl stát automechanikem, i když jeho okolí si ťukalo na čelo.