Někdy nás životní okolnosti zavalí jako kámen a uzavřou v „hrobě“

Slavíme zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Můžeme zažívat radost, ale možná v nás ještě může doznívat smutek minulých událostí, kdy jsme prožívali Ježíšovo umučení na kříži.

Tak je to někdy i v životě. Těžké chvíle pominuly, ale v nás ještě zůstává smutek a tíže z prožitých bolestí. Možná v nás doznívá neodpuštění, zlost, strach anebo lítost. Možná na sobě právě teď neseme následky špatného jednání a hříchu druhých lidí, kteří se proti nám provinili. A je těžké pod jejich tíhou prožívat dnešní radost.

Do všech těchto pocitů a křivd ale můžeme pozvat Toho, který vše prožil v mnohem větší míře, než jakou si dokážeme představit. Nesl na sobě provinění nás všech. I moje. On ale celou tuto tíhu odvalil spolu s kamenem, který uzavíral jeho hrob.

Ježíš byl vzkříšen a spolu s ním můžeme vstávat z mrtvých i my. Nechme za sebou vše, co nás stahuje tam, kde jsou pohřbeny naše bolesti a slabosti. Zkusme s Ježíšovou pomocí odvalit odpuštěním tíhu provinění, kterou na nás zanechali buď jiní lidé, nebo i my sami.

Vyjděme dnes
v Jeho světle do života
s radostí v hloubce našeho srdce.

Redakčně upraveno