8. 3. 2025, MJ | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Nebojme se před Bohem pojmenovat své potřeby
Ďábel Ježíše pokoušel. Řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen z chleba žije člověk.‘“
Pak mu (ďábel) v jediném okamžiku ukázal všechna království světa a řekl: „Všechnu tuto moc a jejich slávu dám tobě, jestliže se přede mnou skloníš.“ Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: ‚Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!‘“
Potom ho (ďábel) zavedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů!" (Srov. Lk 4, 1-9; celý text zde).
Na počátku svého působení jsem se jednou modlil, aby mi lidé po kázání zatleskali. A skutečně, hned druhý den mi tleskala aula lidí, kde jsem kázal. Člověk občas touží i po věcech, o kterých si myslíme, že nejsou vhodné. A když jsem o týden později skautům vyprávěl, že největší radost mi udělal právě tento potlesk, dívali se na mě trochu nedůvěřivě.
Nepodlehl jsem pokušení sebestřednosti a pýchy? Myslím, že ne. Člověk má být v kontaktu se svými potřebami a neskrývat je.
Věřím, že podobné potřeby měl i Ježíš na poušti. Největší pokušení nespočívalo v samotných potřebách, ale v přesvědčení, že jsou hříšné a nečisté a že je lze naplnit jen skrytě a nepoctivě. Je to, jako bychom uvěřili, že chleba a voda jsou dostupné pouze na černém trhu.
První pokušení Ježíše ohledně chlebů lze chápat jako potřebu materiálního zajištění. Kdo z nás nemá starost o střechu nad hlavou, jídlo a domov? Je na tom něco hříšného?
Druhé pokušení, týkající se slávy světa, lze přeložit jako potřebu uznání, ocenění a lásky. Kdo z nás nepotřebuje vidět, že jeho práce má smysl? Kdo nepotřebuje úctu a ocenění? Je na tom něco hříšného?
Třetí pokušení, kdy měl Ježíš skočit z chrámu, pokud je Boží Syn, lze vnímat jako potřebu vědomí vlastní identity, jistoty a bezpečí. Kdo z nás nepotřebuje vidět, že jeho práce má smysl, že není bezcenný? Kdo nepotřebuje pocit jistoty, že když klopýtne, bude zachycen? Je na tom něco hříšného?
Není špatné pojmenovat své lidské potřeby. Špatné je naplňovat je pokoutnou cestou.
Přeji všem, aby v letošní postní době nenaletěli na pokušení ďábla, že neexistuje jiná cesta než naplňovat své potřeby skrytě pod rouškou tmy a ve spolupráci s ním.
Chléb a voda se nemusí kupovat na černém trhu.
Každou lidskou potřebu můžeme svěřit Bohu.
Každá lidská potřeba se vejde do modlitby.
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: MJ
Související texty k tématu:
Postní doba, Popeleční středa
- Co je to Postní doba Co je náplní a účelem postní doby? Co a proč v postní době dělat? Samotný název tohoto čtyřicetidenního období není zcela jednoznačný. Půst jako takový totiž není jeho jedinou náplní.
- Popeleční středa - základní informace Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc.
- S Bohem povstáváme z popela Postní doba, která začíná na Popeleční středu, je vhodným časem, abychom se vrátili k tomu podstatnému v životě, abychom se zbavili toho, co nás tíží a abychom znovu zažehli oheň Ducha Božího, který skrytě přebývá mezi popelem našeho křehkého lidství.
- Postní doba nám nelahodí Ale je to takový budíček pro duši…
- V postní době nejde jen o půst Moje vzpomínky z dětství na postní dobu jsou pochmurné.
- Také nevíte co si počít s postní dobou ? "V čem pro nás může být smysl postní doby? Čím můžeme naplnit následujících čtyřicet dní? Život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu - vůči bližnímu - k sobě samému.
- Pravidla pro postní dobu (pastorace.cz)
- Další texty k tématu postní doba, popleční středa, popel...
Touhy v našem životě
"Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože." (Sv. Augustin)
"V každém člověku je propast, kterou může naplnit jen Bůh." (Blaise Pascal).
"Bůh lidem dal do srdce touhu po věčnosti." (Kaz 3,11)
"Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože! Má duše žízní po Bohu." (Žl 42,2-3)
- Nenaplněná touha po štěstí je v srdci každého z nás Denně prožívám neustálou žízeň po štěstí, po radosti, po naplnění. A je těžké s tak absolutní touhou v duši žít...
- Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem. Trvalo mi několik let, než jsem zjistil, co to bylo.
- Naše obrovská touha po štěstí V každém člověku je propast o velikosti Boha. Nemůžeme ji naplnit věcmi, penězi, postavením, mocí, sexem, drogami, alkoholem, jinými lidmi, zážitky ani úspěchem. Jen Bůh ji dokáže zaplnit.
- Další texty k tématu nenaplněné touhy
