Bůh je s námi za všech okolností

První neděli po Velikonocích se slaví svátek Božího milosrdenství. Asi ne náhodou byl tento svátek stanoven hned po Velikonocích, svátcích, kdy se Boží milosrdenství a láska k nám projevila v největší možné míře.  

Co znamená být milosrdný?

Slovo milosrdenství – misericordia – se skládá ze dvou slov: bída (miseria) a srdce (cor). Milosrdenství je tedy láska, která vnímá nouzi druhého člověka, vkládá do jeho bídy své srdce, vstupuje do ní a snaží se ho té bídy zbavit. Není to ani cit či pocit, ale konkrétní jednání, které druhého v rámci možností zbavuje jeho těžkostí a snaží se učinit ho šťastným. K milosrdenství patří také odpuštění a velkorysost.

Dnes, možná víc než kdy jindy, se setkáváme zblízka s lidskou bídou. Přicházejí k nám opuštěné ženy hledající střechu nad hlavou pro sebe a své děti. Musí se učit žít bez svých mužů, kteří bojují nebo zahynuli v nesmyslné válce. Přijíždějí k nám s nadějí, že u nás najdou bezpečí. Naše skutky milosrdenství, v jakékoli formě, jim mohou jejich břemena pomoci snášet.

Milosrdenství je podstatou Božího jednání s námi. Máme tedy kde čerpat, u koho se skutkům milosrdenství učit. Můžeme čerpat z Ježíšova přístupu k nám a svými skutky zvěstovat druhým radostnou zprávu o tom, že Bůh je za všech okolností s námi.