Vánoce a jiné svátky v kuchyni

z knihy Moučníky sestry Anastázie , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří

Vánoce a jiné svátky v kuchyni

Významný vliv na rozvoj cukrářského umění mělo slavení náboženských i světských svátků spojených s různými krajovými obyčeji. Bylo tomu tak v Itálii, když se v 15. století v Miláně na Vánoce objevilo velice originální pečivo zvané panettone neboli Antonínský chlebíček, který se těší podnes velké oblibě nejenom v Itálii. Jde o kynutou buchtu s rozinkami, která nesměla chybět na svátečním stole o svátcích Ježíšova narození.

Čas plynul a díky nápaditým cukrářům se pečivo začalo tvarovat do stále rafinovanějších tvarů. Italské torrone (doslova věže) byly nugátové sladkosti ve tvaru věží. Nugát se připravoval z mandlí a našlehaného bílku s cukrem. Za pomoci bílých oplatek se z hmoty vytvarovala věž. Nebo italská colomba (česky holubice) připomíná holubici tvarem a peče se na Velikonoce z kynutého těsta se sušenými plody (ořechy, rozinky, sušené ovoce).

V polské tradici je to známý velikonoční beránek z cukru nebo z kynutého těsta a také mazurek, což je pečivo typické pro polskou kuchyni. Kláštery si odpradávna pěstovaly své charakteristické recepty k přípravě jídel a nápojů, především vín, likérů a piva. Můžeme připomenout alespoň benediktinku nebo likér Chartreuse, který se začal vyrábět v 18. století v klášteře kartuziánů La Grande Chartreuse ve Francii.