Reinkarnace podle Bible

Karma, osud, vina a holocaust

z knihy Reinkarnace , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Nauka o karmě vznikla, stejně jako myšlenka koloběhu zrození a spolu s ní, v době raných upanišad. Karma vlastně znamená „čin“, „dílo“, potom se však myslí také na plod nebo následek skutku či dokonce příčinnou souvislost mezi skutkem a jeho následky. Helmut von Glasenapp definoval učení o karmě jako „automaticky fungující kausalitu odplaty za skutky“. Karma byla původně chápána jako potence jemné hmoty, která lpí na átmanu a provází ho za hranice smrti do dalších forem existence a zároveň ovlivňuje podstatu dotyčné osoby.

Dobrý život je podle upanišady Čhándógja (5,10,7) odměněn tím, že člověk „vejde do bráhmanského lůna“ anebo narozením v některé jiné ze tří nejvyšších kast. Naopak odplatou za „páchnoucí život“ je narození z „páchnoucího mateřského lůna“ feny, prasnice či vyděděnce bez kasty.

V pozdních částech Starého zákona postupně vzniklo přesvědčení, že definitivní vyrovnání životních účtů nastane až při posledním soudu Božím, ke kterému budou dobří i zlí Bohem vzkříšeni z mrtvých. Také novozákonní místo, na které se rádi odvolávají přívrženci reinkarnace, „Co člověk zaseje, to také sklidí“ (Galatským 6,7), chápe jako „sklizeň“ boží poslední soud, nikoli posloupnost dalších životů. Křesťan tedy může jít celý kus cesty společně s vírou v karmu. Kontroverze začíná při spojení víry v karmu s představou reinkarnace.

Pro věřící v karmu platí: Co člověk sklízí, sám předtím zasel. Neštěstí a nemoc současné existence jsou následky dřívější viny. O tuto otázku jde v knize Jób. Jóbovi přátelé jsou typickými zastánci tradiční formy náboženského výkladu nahodilostí světa. Avšak kniha Jób vyúsťuje do poznání, že způsob, jakým Jóbovi přátelé spolu spojují osud a vinu, je třeba odmítnout. Jóbově vzpouře proti této představě Boží spravedlnosti dává Bůh za pravdu. V Novém zákoně tento náhled nadále platí: V Janovi 9,3 se výslovně odmítá teorie, že si slepec od narození svůj osud zavinil sám anebo že je zapříčiněn jeho rodiči.

Tento vnitrobiblický spor se v trochu změněné podobě opakuje v konfrontaci s učením o karmě. Tři Jóbovi přátelé by dnes argumentovali jinak. Astrolog by Jóbovi vysvětlil na základě jeho horoskopu, proč k tomu všemu muselo dojít; reinkarnační terapeut by poukázal na zlou setbu dřívějších forem existence, která nyní vzchází; a esoterik by ho vyzval k pokoře před neproměnnými kosmickými zákonitostmi.

I pro víru v karmu a reinkarnaci je stěží zvládnutelným problémem holocaust, vyhlazování Židů hitlerovským režimem. Všechny pokusy vysvětlit ho z individuálních nebo kolektivních karmických souvislostí působí trapně. Na holocaustu je vidět, že tato víra pracuje s fiktivním přisuzováním viny, což právě mravní vědomí neuspokojí, ale naopak pobuřuje.

***

Se svolením převzato z knihy: Reinkarnace, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.