Sekce: Knihovna
O zodpovědnosti spisovatele
Manipulace jako výrobekz knihy Poslání a pokušení spisovatele , vydal(o): TRINITAS
Nejnápadnější a nám všem nejznámější formou jazykové manipulace a našeho ovládání - přímo znásilňování - je reklama. Žijeme ve společnosti, ve které se téměř ze všeho stal anebo hrozí stát obchod.
Technologický mýtus pozůstává právě z přesvědčení, že všechno lze uskutečnit, produkovat. To, co je proveditelné a produkovatelné, se dá organizovat, objednat, koupit a prodat. Jazyk reklamy sice vždy něco sděluje - oslovuje a vyslovuje - ale vždy jen aby nás přemluvil, aby ovládl naše myšlenky, přání a potřeby. Má na mysli něco jiného než pravdu, osvobozující pravdu.
Nechceme tuto formu ničení slova podcenit, ale nechceme v ní ani vidět jediný, samojediný démonický úkaz. Nakonec snad ani není nejhorší, když se k nám v takové oblasti mluví vtíravě.
Mnohem vážnější je to v jiné oblasti, kterou nazvu velice nepřesně zábavním průmyslem. Tady se "šmajchlování", jazyková manipulace, umění přemlouvat, nabízí a prodává jako výrobek.
Zábavní průmysl nemluví jen k naší slabé, temné a pudové stránce, ale činí tak "s dobrými důvody", uklidňuje naše svědomí, abychom mohli nabídnuté zboží lépe vychutnat a strávit.
Dnešní zákazník je zvláště v jednom ohledu hodně náročný: vyžaduje dokonalé zboží; to znamená, že všechno, co čtu, slyším a za co také platím, musí být i logicky, eticky a jinak v pořádku.
Slovo a písemné zboží musí zcela otevřeně ukazovat svoji perfektnost, důležitost pro život a svoji vážnost. Spisovatel, který chce mít úspěch v tomto přesně organizovaném světě zábavy, musí disponovat nesmírným množstvím psychologických a sociologických poznatků.
Musí umět vždy vystihnout pravý okamžik a vhodnou náladu pro udání svého jazykového zboží. A především musí umět oslovit široký rejstřík lidských instinktů: nejen smyslnost, ješitnost, zvědavost, ale také hlubší a temnější pudy jako krutost, potřebu absolutních novinek, sentimentálního otřesu, pomstychtivost, nadšení pro radikálnost a konečnost.
V každém případě bereme v této souvislosti slovo a jazyk v jejich nejširším, ale také podstatném smyslu jako systém znaků a symbolů, které jsou schopny sdělovat a vyslovit určité poselství (nepatří sem jen proslov či kniha, ale také píseň, obraz a podobně). Čím větší, čím mocnější a dokonalejší jsou publicistické prostředky, tím více, hlouběji a do šíře mohou s užitkem, anebo také zhoubně působit v lidské společnosti, tím větší a namáhavější bude zodpovědnost spisovatele, autora, který slovo používá. Jazyk tu nepůsobí jen na určitou zónu, nýbrž se v něm rozhoduje o osudu, blahu nebo zkáze společnosti. V jazyce a skrze jazyk roste, kvete a ovoce nese pravda - nebo lež.
