Jaké jsou největší nemoci české politiky?
Politické strany a hnutí se stávají federacemi zájmových skupin,
které bojují o finanční zdroje
Jaké jsou největší nemoci české politiky?
Petr Příhoda: Jsou stejné jako nemoci celé české společnosti. Je to především hodnotová dezorientace, čili demoralizace. Má tisíc a jednu podobu.Ukazuje se nejen to, že politické strany ztrácejí schopnost artikulovat politickou vůli veřejnosti, ale že i veřejnost přestává tuto politickou vůli mít. Děje se tak ale i v zemích, o nichž říkáme, že jsou vyspělé.
„Otrávenost politikou“ je téma, o němž starostlivě uvažují i analytici v západoevropských zemích. Přitom tam ale ještě pořád „žijí z podstaty“, kterou u nás komunistický režim likvidoval. Zdá se, že moderní západní, čili masová konzumní společnost, uvyklá určitému komfortu, je už něčím jiným než společnost 19. a počátků 20. století, kdy se vytvářely mechanismy demokratického fungování. U nás (i v jiných postkomunistických zemích) je to zřejmější. Politické strany, především ty velké, se stávají federacemi zájmových skupin, které si konkurují v boji o finanční zdroje.
Možná je zde stále jeden zásadní problém:
nedostatek výrazných tváří, nemyslíte?
Petr Příhoda: Česká polistopadová politika má řadu výrazných tváří: Klaus, Tlustý, Topolánek, Zeman, Paroubek, Grebeníček, Rath atd. Výraz dodávají tváři i média. Vám ale jde asi o něco jiného – o morálně a myšlenkově integrovaný vůdcovský talent, který je přitom úspěšný. Zkrátka „formát“. To je ale téměř kvadratura kruhu, neboť jde o celoevropsky nedostatkové zboží. Ani my jich neměli v minulosti mnoho: Palacký, Masaryk, Švehla, předválečný Šrámek – kdo další?
Konzumní masová společnost preferuje mediálně vyrobené celebrity, nikoli osobnostní formát. A z politiků ty tzv. charismatické, neboli sugestivní tváře, ale zpravidla jen krátkodobě. Ti „oslovují“ voliče.
(Petr Příhoda)
Společnost zbavená smyslu pro právní řád
je velmi zranitelná…
Pod fašistickou a komunistickou nadvládou došlo k určité barbarizaci společnosti, ke ztrátě hodnot, k podpoře účelovosti jednání. (Radovan Lukavský) Společnost lidí dlouhodobě zbavená jakéhokoliv kritéria, a tím i smyslu pro právní řád, je zcela otevřená nebezpečím, která se k ní nyní valí z liberální společnosti. Je nutné mít na paměti to, že formalismus „reálného socialismu“ vypěstoval ve společnosti mravní cynismus, na který navázal bezuzdný liberalismus svobodných devadesátých let, jenž nás zavalil a dodnes stále zavaluje množstvím morálního odpadu.
(Václav Dvořák)
Politici, dbejte na pravdu, na dobro národa
a nenechte se ovlivňovat lobbisty a zájmovými skupinami!
Takové poselství pronesl v září 2009 papež Benedikt XVI. ve Španělském sále Pražského hradu k významným osobnostem veřejného života. "Věrnost lidu, kterému sloužíte a který zastupujete, vyžaduje věrnost pravdě, která je sama v sobě zárukou svobody a opravdového lidského rozvoje," pronesl papež ke shromážděným.
