2. kapitola: Věřím, abych pochopil

(Moudrost ví všechno a rozumí všemu, Moudr 9,11; Získej moudrost, získej rozumnost, Přísl 4,5)

z knihy O vztahu víry a rozumu , vydal(o): Pastorační středisko sv. Vojtěcha při Arcibiskupství pražském

2. kapitola: Věřím, abych pochopil - Credo ut intelligam

(Moudrost ví všechno a rozumí všemu, Moudr 9,11; Získej moudrost, získej rozumnost, Přísl 4,5)

Teze: K plnému úspěchu rozumového hledání smyslu, jak o něj usiluje filozofie, potřebuje člověk pomoc víry, což je zvláště patrné na kříži.

Bible poskytuje vklad do vědění své doby přesvědčením, že není rozpor mezi rozumovým poznáním a vírou. Izrael otevřel cestu rozumu k tajemství. K základním pravidlům, která musí rozum respektovat, počítá Izrael to, že poznání člověka je cesta, která nezná klidu; že ji člověk nesmí nastoupit s pyšnou domněnkou, že výsledky cesty poznání jsou výlučně jeho dílem; že nutným průvodcem člověka na této cestě je bázeň Boží. Rozum je v tomto pohledu oceněn, nikoliv přeceněn. Nedodržením těchto pravidel se člověk vystavuje ztroskotání, které se projevuje slovy žalmu “není Boha”.

Důležitou pro etický problém ateizmu je v návaznosti na 13. kapitolu knihy Moudrosti o poznatelnosti Tvůrce z krásy tvorů zmínka, která soudí, že neschopnost člověka uzavírat z tvorů na Tvůrce je zaviněna spíše vůlí a hříchem než rozumem.

(Získej moudrost, získej rozumnost) Biblický člověk objevil, že si rozumí jen tehdy, když navázal vztah: k sobě, lidem, světu a Bohu. Otevřením se tajemství, přicházejícímu ze zjevení, získal možnost ponořit rozum do prostorů nekonečna. Námahy spojené s tímto ponořením ho neodradily, protože si byl jist, že ho Bůh stvořil k pátrání a zkoumání (Kaz 1,13).

S ohledem na 1.kap Řím lze říci, že bible odsouhlasila metafyzickou způsobilost člověka, vztah křesťana k filozofii však vyžaduje důkladné rozlišení: sv. Pavel ostře rozlišuje mezi moudrostí tohoto světa a moudrostí Boží. Na ukřižovaném ztroskotává každý pokus rozumu vybudovat čistě lidskými argumenty dostatečné vysvětlení smyslu existence. Smrt na kříži provokuje filozofii, protože člověk nemůže pochopit, jak může být smrt pramenem života. Rozum nemůže tajemství kříže zbavit lásky, kříž však může dát rozumu poslední odpověď, kterou hledá a překonává každou kulturní hranici, kterou by člověk před ním chtěl vytýčit.

Shrnutí: K plnému úspěchu rozumového hledání smyslu, jak o něj usiluje filozofie, potřebuje člověk pomoc víry, což je zvláště patrné na kříži.