Sekce: Knihovna

Václav Dvořák , Jan Mazanec

1953 – v rukou komunistů …

z knihy Čím to je, že jste tak klidný? , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Jeden estébák mi povídá: „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když mě pak vytáhli z auta, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová, bylo 21. ledna! Pak mi dali lehoučké tričko a strčili mě do cely, kde místo záchodu byla jen díra do země. Jak jsem tak stál nad tím tureckým záchodem, tak si říkám: „Tak,  Venco, a konec idyly!“

Hned první noc mě vytáhli k výslechu. V místnosti seděli čtyři chlapi a každý měl jinou metodu. První dva na mě mluvili jakoby přátelsky. Třetí mi povídá: „Ty vole, my tě tady taky můžeme nechat ztvrdnout nebo poslat domů v pytli. Ty budeš mluvit!“ A čtvrtý, to si přesně pamatuju, měl navlečené glazé rukavičky a seděl těsně vedle mě a nejednou vyskočil, chytil mě pod krkem a zařval: „Ty svině farářská, ty budeš chcát a srát volej, jestli nepromluvíš!“ Strčil do mě, já spadnul na zem a on do mě začal kopat. Od té doby mám některé zuby falešné …

V noci mě pak budili, polévali mě vodou a musel jsem pochodovat. „My máme dost času, necháme tě změknout a ty promluvíš,“ říkal vyšetřovatel. Ještě mi říkal: „Ty máš Kristova léta, ty dobytku, ale jsi blbej jak necky. My máme o tobě tolik věcí, že budeš viset.“  Pak mi nabídli spolupráci. A já si říkal: „Mám jedinou volbu: zrada, nebo smrt …“
 

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Facka za rozhodnutí ke kněžství …
• Bože, že já blbec nejsem normální…
• Hněv a zklamání z Boha …
• Ztěžuje víra život?