Články
18. 3. 2014, Anselm Grün (Foto: IMA)
Samota občas pořádně zabolí
Samota občas pořádně zabolí. Vnímám nepochopení a opuštěnost. Nikdo se mnou není, když jde do tuhého. Nikdo se mě nezastane, když ztroskotávám. Všichni vědí všechno lépe než já. Ježíš jde ale všemi zastaveními mé osamělosti se mnou. Ve vztahu s ním se mohu odvážit přijmout osamělost ve svém nitru, pohlédnout jí do tváře a vydržet v ní.25. 2. 2014, Anselm Grün (Foto: IMA)
Ten, kdo jen napodobuje druhé, ve skutečnosti sám nežije
Každý z nás je originál. Když si toto uvědomíme a vědomě svou jedinečnost kultivujeme, pak se naše člověčenství vydaří.19. 2. 2014, Józef Augustyn (Foto: IMA)
Láska k sobě samému je základ životní kreativity
Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.11. 2. 2014, Gary Chapman (Foto: ima)
Naše dobré jednání není dobré jen pro druhé, ale je dobré i pro nás samé
Mnohdy stačí udělat jen opravdu málo...6. 2. 2014, (Foto: IMA)
Média - zrada na pravdě?
Média mi všechno cpou do hlavy najednou, bez rozlišování. Toto „všechno“ však není všechno! Média jsou na číhané, kde by našla jakou senzaci – a pak se na ni vrhnou se zvětšovacím sklem. Z nejrůznějších událostí ve světě vyberou tuhle nebo tamtu zprávu a nafouknou ji. Efekt, jehož se pomocí takového zvětšovacího skla docílí, může být opravdovou zradou na pravdě.4. 2. 2014, José Carlos Bermejo
To nejdražší co mám - povídka s nečekaným koncem
Povídka o tom, že obraz někdy vyjadřuje vztah, a jeho hodnota díky tomu roste. Dokonce tak, že cenou předčí slavná díla. Věci pro nás mají totiž takovou hodnotu, jakou jim přikládáme.31. 1. 2014, Tomáš Petráček (Foto: By Bain News Service, Public domain, via Wikimedia Commons)
První světová válka byla zásadnější událostí než druhá světová válka
První světová válka byla zásadnější událostí než druhá světová válka. Řada historiků mluví o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let. První světová válka představuje pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy klíčový problém a událost. Proto má cenu se nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války zamýšlet.23. 1. 2014, Karel Fořt (Foto: IMA)
Lidé se obávají stáří. Má i nějaké přednosti?
Starý člověk má životní i dějinné zkušenosti. Čím déle se na tomto světě dívá kolem sebe, tím více věci dává do souvislostí a přemýšlí o nich. Jeho pohled má proto cosi do sebe. Mnozí z římských historiků uvádějí jako jeden z pramenů „svědectví starců“.21. 1. 2014, José Carlos Bermejo (Foto: LZČ)
Nikomu radši nepomáhám, nechci naletět
Tato povídka nás zavede do dalekých krajů, kde se však lidé potýkají se stejnými problémy a podrazy jako my. Jejich reakce na ně nás ale může překvapit.14. 1. 2014
Nízké sebevědomí brání lásce a vztahům
Podobně jako mnoho jiných lidí vyrůstal Colin v rodině, jež byla kritická a neschopná poskytovat povzbuzení. I v dospělosti mu znělo v uších: „Jsi nezodpovědný, hloupý, ošklivý, tlustý, ničemný.“ Colin nebude schopen mít někoho opravdu rád, dokud si neuvědomí, že on sám má velkou hodnotu.7. 1. 2014, (Foto: IMA)
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný
Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým. Když ale člověk nic nepovažuje za samozřejmé a naučí děkovat i za malé věci, objeví mnoho důvodů ke spokojenosti. Cítíš-li se slabý, malátný a nešťastný, začni děkovat, povede se ti líp.2. 1. 2014, Stefano Biavaschi (Foto: ima)
Manželství = sny v troskách?
Až vás čas dovede k rozhodnutí, že své životy spojíte navždy, poznáte ještě větší výšky, ale také nečekanou tvrdost pádů. A vaše sny budou často ležet v troskách. Budete podstupovat mnoho zkoušek a pýcha vám často bude napovídat, abyste si místo Lásky zvolili sebe. Ale teprve tehdy dokážete opravdu rozpřáhnout křídla.31. 12. 2013, (Foto: IMA)
Naším domovem není čas, ale věčnost
Jsme-li hladoví, ukazuje to na to, že existuje něco jako potrava. Kdybychom byli bytostmi, které normálně nejedí a nejsou vybaveny k jídlu - pociťovali bychom hlad? A všimněte si, jak jsme neustále překvapováni časem. Proč? Ledaže v nás vskutku existuje něco, co není dočasné… Touha po věčnosti je zabudována v nás všech.26. 12. 2013, Marie Svatošová (Foto: Alžběta Krejčí)
Bůh se nezměnil, Bůh se zjevil
Bůh řekl Mojžíšovi: „Nepřibližuj se sem, zuj si opánky ze nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá“ (Ex 3,5). Co se změnilo tak zásadního od doby Mojžíšovy, že si dnes já, důchodkyně bez teologického vzdělání, mohu s Bohem povídat doma v kuchyni, v pantoflích, s tváří nezahalenou, a ještě u toho škrabat brambory?17. 12. 2013, IMA, Denis Sonet (Foto: IMA)
Obavy z Vánoc
V mnoha lidech vzbuzuje období Vánoc spíše obavy, protože více pociťují smutek. Je možné smutek a zklamání, které nás mohou o svátcích čekat, přece jen poněkud zmírnit?12. 12. 2013, Notker Wolf (Foto: IMA)
Osvobodila se od vlastního vzteku a mohla tak znovu hledět do budoucnosti
Sestře Bertwině je přes devadesát a je to jediná Němka v jednom jihokorejském klášteře. Při našem setkání mi živě vyprávěla, jak kdysi jako mladá řeholnice pracovala v Severní Koreji a jak tam v padesátých letech byla komunisty vězněna. Některé její družky zemřely v té době hladem, zimou a týráním, ale ona to všechno přežila.10. 12. 2013, Zdeněk Matějček (Foto: IMA)
Čím více dárků, tím více radosti? Psycholog k tématu Vánoce...
Někdy podlehneme představě, že platí jakási přímá úměra: čím více dárků, tím více radosti. Není tomu ale tak!10. 12. 2013, Vojtěch Kodet (Foto: ima)
Bůh říká i tobě: ´Jsem s tebou, nezapomněl jsem na tebe!´
Copak může žena zapomenout na své nemluvně, není jí líto syna vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já na tebe nezapomenu, praví Bůh! (srov. Iz 49,14-15)
Sekce: Články
