Články
9. 4. 2014, José Carlos Bermejo (Foto: LZC)
To ale opravdu není fér!
Existují i jiné možnosti, než se pod tíživými životními okolnostmi či zlobou ostatních zkřivit nebo zlomit. A někdy se to povede. Příběh jedné palmy.7. 4. 2014, Michal Němeček (Foto: This artistic work created by the United Kingdom Government is in the public domain.)
První světová válka – Velká válka, která cosi zásadního změnila v dějinách
Věřící lidé se rozhodli v roce 2014, kdy si připomínáme 100. smutné výročí vypuknutí války, modlit za všechny postižené bolestným konfliktem. A společně ve vzpomínce a modlitbě prosí Boha o proměnu zla v dobro, v požehnání a odvahu budovat spravedlnost, pokoj a dobro. Osudy našich předků totiž ovlivňují i naše osudy dnes. Připojit se může každý!1. 4. 2014, Anselm Grün (Foto: Michal Němeček)
Nenechme se zotročit – svoboda je dar
Stanovujeme si různá pravidla, předsevzetí a rituály ve snaze dát svému životu řád. Někdy nám taková ustanovení mohou pomoci, někdy nás ale mohou zotročovat.25. 3. 2014, Józef Augustyn (Foto: IMA)
Přátelství a blízkost: touha i strach
S přátelstvím se pojí zkušenost a touha po blízkosti. Nejde o sblížení v erotickém smyslu, nýbrž o hlubší emocionální a duchovní pouto. Mnozí po této blízkosti touží, ale nemohou ji dosáhnout, poněvadž se jí zároveň velice obávají. Jak překonat strach ze sblížení?20. 3. 2014, Denis Sonet (Foto: IMA)
Vyžadujeme-li od lásky přespříliš, je zklamání nevyhnutelné
„Když jsem se vdávala, myslela jsem si, že konečně budu prožívat štěstí. Konečně mělo skončit mé dívčí osamocení. Byla jsem přesvědčená, že s manželem, tak okouzlujícím a jemným mladým mužem, budeme nejbáječnější dvojicí na světě...“18. 3. 2014, Anselm Grün (Foto: IMA)
Samota občas pořádně zabolí
Samota občas pořádně zabolí. Vnímám nepochopení a opuštěnost. Nikdo se mnou není, když jde do tuhého. Nikdo se mě nezastane, když ztroskotávám. Všichni vědí všechno lépe než já. Ježíš jde ale všemi zastaveními mé osamělosti se mnou. Ve vztahu s ním se mohu odvážit přijmout osamělost ve svém nitru, pohlédnout jí do tváře a vydržet v ní.25. 2. 2014, Anselm Grün (Foto: IMA)
Ten, kdo jen napodobuje druhé, ve skutečnosti sám nežije
Každý z nás je originál. Když si toto uvědomíme a vědomě svou jedinečnost kultivujeme, pak se naše člověčenství vydaří.19. 2. 2014, Józef Augustyn (Foto: IMA)
Láska k sobě samému je základ životní kreativity
Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.11. 2. 2014, Gary Chapman (Foto: ima)
Naše dobré jednání není dobré jen pro druhé, ale je dobré i pro nás samé
Mnohdy stačí udělat jen opravdu málo...6. 2. 2014, (Foto: IMA)
Média - zrada na pravdě?
Média mi všechno cpou do hlavy najednou, bez rozlišování. Toto „všechno“ však není všechno! Média jsou na číhané, kde by našla jakou senzaci – a pak se na ni vrhnou se zvětšovacím sklem. Z nejrůznějších událostí ve světě vyberou tuhle nebo tamtu zprávu a nafouknou ji. Efekt, jehož se pomocí takového zvětšovacího skla docílí, může být opravdovou zradou na pravdě.4. 2. 2014, José Carlos Bermejo
To nejdražší co mám - povídka s nečekaným koncem
Povídka o tom, že obraz někdy vyjadřuje vztah, a jeho hodnota díky tomu roste. Dokonce tak, že cenou předčí slavná díla. Věci pro nás mají totiž takovou hodnotu, jakou jim přikládáme.31. 1. 2014, Tomáš Petráček (Foto: By Bain News Service, Public domain, via Wikimedia Commons)
První světová válka byla zásadnější událostí než druhá světová válka
První světová válka byla zásadnější událostí než druhá světová válka. Řada historiků mluví o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let. První světová válka představuje pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy klíčový problém a událost. Proto má cenu se nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války zamýšlet.23. 1. 2014, Karel Fořt (Foto: IMA)
Lidé se obávají stáří. Má i nějaké přednosti?
Starý člověk má životní i dějinné zkušenosti. Čím déle se na tomto světě dívá kolem sebe, tím více věci dává do souvislostí a přemýšlí o nich. Jeho pohled má proto cosi do sebe. Mnozí z římských historiků uvádějí jako jeden z pramenů „svědectví starců“.21. 1. 2014, José Carlos Bermejo (Foto: LZČ)
Nikomu radši nepomáhám, nechci naletět
Tato povídka nás zavede do dalekých krajů, kde se však lidé potýkají se stejnými problémy a podrazy jako my. Jejich reakce na ně nás ale může překvapit.14. 1. 2014
Nízké sebevědomí brání lásce a vztahům
Podobně jako mnoho jiných lidí vyrůstal Colin v rodině, jež byla kritická a neschopná poskytovat povzbuzení. I v dospělosti mu znělo v uších: „Jsi nezodpovědný, hloupý, ošklivý, tlustý, ničemný.“ Colin nebude schopen mít někoho opravdu rád, dokud si neuvědomí, že on sám má velkou hodnotu.7. 1. 2014, (Foto: IMA)
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný
Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým. Když ale člověk nic nepovažuje za samozřejmé a naučí děkovat i za malé věci, objeví mnoho důvodů ke spokojenosti. Cítíš-li se slabý, malátný a nešťastný, začni děkovat, povede se ti líp.2. 1. 2014, Stefano Biavaschi (Foto: ima)
Manželství = sny v troskách?
Až vás čas dovede k rozhodnutí, že své životy spojíte navždy, poznáte ještě větší výšky, ale také nečekanou tvrdost pádů. A vaše sny budou často ležet v troskách. Budete podstupovat mnoho zkoušek a pýcha vám často bude napovídat, abyste si místo Lásky zvolili sebe. Ale teprve tehdy dokážete opravdu rozpřáhnout křídla.31. 12. 2013, (Foto: IMA)
Naším domovem není čas, ale věčnost
Jsme-li hladoví, ukazuje to na to, že existuje něco jako potrava. Kdybychom byli bytostmi, které normálně nejedí a nejsou vybaveny k jídlu - pociťovali bychom hlad? A všimněte si, jak jsme neustále překvapováni časem. Proč? Ledaže v nás vskutku existuje něco, co není dočasné… Touha po věčnosti je zabudována v nás všech.
Sekce: Články
