Povedu si svou, a budu tvrdit, že Bůh je vševědoucí, a to od A až do Z. Z toho neslevím ani chlup. A protože je vševědoucí, neunikne mu vůbec nic. Ani zlé chování člověka, ani zlé chování přírodních živlů. Mimochodem – co to do nich vjelo, že se občas chovají tak nepřátelsky vůči lidem? Že by se i ony rozhodly vykašlat na řád, od věčnosti stanovený a osvědčený? Že by je přestalo bavit uznávat Boží zákony? Že by to odkoukaly od nás? Nebo jim snad v nich pyšný a věčně nenasytný člověk udělal takový zmatek? Že by jim tolik vadila ozónová díra a jiné podobné „vymoženosti“ moderní doby? Ptáte se občas, třeba večer nad dětskou postýlkou, co bude, když to takhle všechno půjde dál? Jaký osud tyhle děti čeká?

Mnohému nerozumíme a nikdy rozumět nebudeme. Mnohé pro nás vždycky zůstane tajemstvím – z jednoduchého důvodu: nejsme jako Bůh, i když právě o to se pokusili v ráji ti první z nás. Jak to bylo dál, to už víme.Mnohému nerozumíme,mnohé nechápeme, ale můžeme plně a bez obav důvěřovat. Nikoliv náhodě, nikoliv osudu, ale Bohu, který má od začátku připravený univerzální plán záchrany člověka. Zjevoval mu jej postupně, krok za krokem.

Boží plán spásy se týká osobně každého z nás a má své dějiny. Bible je „Boží dopis lidem“. Dopis životně důležitý! Ovšem když si ho ani nepřečtu, není divu, že v životě plavu, topím se a chytám pochybných stébel jménem náhodičky.

***

Se svolením převzato z knihy: Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Několik kapitol z této knihy naleznete zde