Já se smrti nebojím.
Vím, že půjdu do lepšího
Já se smrti nebojím. Až Pán Bůh řekne: „Václave, pojď,“ tak půjdu. Vím, že půjdu do lepšího. Spoléhám, že půjdu smrtí do života, protože se svěřuji do rukou někoho, kdo smrt poznal v celé její hrůze a vítězně ji přemohl. (Václav Dvořák † 2008)
Já jsem dal hlas Kristu.
Nebudu umírat sám, ale s Kristem
Už jako dítě jsem se nikdy se smrtí nesmířil a hledal jsem řešení: přece všechno v tomhle světě má nějaký smysl, jen smrt je nesmysl. A odpověď není z mé hlavy, ale z Božího zjevení. Vše řeší ten, kdo se nazývá Spasitel. Proč? Vždyť vstal z mrtvých, takže otevírá tajemství smrti: smrt není konec, existuje pokračování, existuje i můj konkrétní věčný život.
Ježíš Kristus říká: „Já jsem cesta, pravda a život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. Já vás vzkřísím v poslední den.“ V něm přichází někdo, kdo nám podává zprávu o tom, že smrt není konec a že je třeba volit určitou cestu, abych dosáhl osobního trvání. Tak jsem dal hlas Kristu, protože on svým životem a vzkříšením dokázal, že existuje smysluplná smrt jako přechod k věčnosti. Nebudu umírat sám, ale s Kristem. On mi to slíbil. Pro mě smrt jako definitivní konec všeho neexistuje. Je to přechod, znamená pouze proměnu. (Josef Mixa † 2019)
Myslel jsem, že po smrti to bude děsná nuda
V mém dětství jsem si myslel, že věčnost bude děsná nuda, a neměl jsem vůbec žádnou touhu po takové věčnosti. Když jsem ale „povyrostl“ pochopil jsem, že věčnost bude znamenat absolutní naplnění všech krásných a největších tužeb v životě, které se tu třeba vůbec nenaplnily.
V Bibli stojí: „Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na mysl lidskou nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují...“ (1 Kor 2, 9). Takže naše představy jsou vždy jen bledým odstínem všech těch budoucích skutečností...
A jak se na svou smrt nejlépe připravit? „Držet se“ vírou a životem z víry Krista, který smrt sám ve svém těle přemohl a slíbil nám dát účast na tomto svém vítězství. Základní přípravou na smrt je pro mne tedy víra v Krista a v jeho nekonečnou lásku a milosrdenství i v jeho dar věčného života. Žít trvale v přátelství s Bohem je to nejlepší přípravou na smrt. A za svou smrt je také dobré se modlit. (Miloslav Vlk † 2017)
Poslední srozumitelná slova kardinála Miloslava Vlka na smrtelné posteli byla: "Nejkrásnější král je... Ježíš …" (17.3.2017)
Otázka, která rozesmála Matku Terezu
„Máte strach ze smrti?“ zeptal jsem se. Má otázka Matku Terezu překvapila. Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. „Ne, vůbec,“ prohlásila. „Umřít znamená vrátit se domů. Copak máte strach vrátit se domů ke svým drahým? Okamžik smrti nedočkavě očekávám. Tam nahoře najdu Ježíše a všechny lidi, kterým jsem se v tomto životě snažila dát lásku. Budou tam všichni lidé, kteří mi na této zemi byli drazí. Takže to bude nádherné setkání, nemyslíte?“
Oči se jí při těch slovech třpytily překvapivým klidem a štěstím. Mezitím jsem dosnídal. Matka Tereza sklidila nádobí na tác a stáhla ze stolku ubrus, který předtím rozprostřela. Ve dveřích se objevila mladá sestra a Matka jí tác podala. „Tak a teď se můžeme vrátit k rozhovoru, který jsme posledně přerušili,“ řekla. (Matka Tereza † 2007)
Nevím, zda umřu na asfaltu, nebo na posteli
V mém stáří mě Pán připravuje na můj odchod z tohoto světa. Co mám dělat, až přijde ten okamžik? Člověka samozřejmě jímá hrůza. Viděl jsem mnoho umírání, a některá velmi bolestná. Vydržel bych to? Ptal jsem se. Pak jsem si ale uvědomil, že Bůh netvoří lidi v sériích, že každý z nás je jiný. A proto i každý z nás bude mít své vlastní umírání, na vlastní míru. Hlavní je uvědomit si, že nebudu sám. Přede mnou šel po té cestě Pán Ježíš, a s tím se přece znám. Nevím, kde umřu, zda na posteli anebo někde na asfaltu. Ale ocitnu se tváří v tvář Kristu, který je Pravda a Láska. Padnu do náručí neskonalé Lásky, do plnosti Života. (Jaroslav Škarvada † 2010)
Já jsem vzkříšení a život.
Kdo věří ve mne,
i kdyby umřel, bude žít,
praví Ježíš. (Bible Jan 11,25)
