Proč bych měl věřit, že je člověk nesmrtelný?

Dobrý den,

Není mi jasné, proč bych měl věřit, že člověk byl stvořen jako nesmrtelný. Přestože byl utvořen ze stejného materiálu jako zvířata, duše by jeho tělo udržela bez porušení? Jsou pro toto tvrzeni nějaké vědecké důkazy?
Historie nás učí, že se církev dopustila velkého omylu během procesu s Galileem, když z Písma a tradice odvozovala a trvala na tom, že Země je středem Vesmíru.
Proces, který vyšel ze samotného lůna církve, tehdy jasně ukázal, že to, co církev po staletí učí, to, v co věří a je součástí její tradice, nemusí být nutně pravdivé, a to ani tehdy ne, když vychází z Písma, které samo je součástí tradice a dílo lidské, literární fikce.
Popis nadpřirozených zázraků v Bibli je sám o sobe svědectvím o tom, že se jedná o smyšlené události, které se nikdy nestaly.
Stvoření Světa podle knihy Genesis je jen pohansky mýtus a křesťanství samo jen forma pohanství. Čím se liší křesťan od pohana? Já jako vědec mezi křesťany a pohany žádný podstatný rozdíl nevidím. Sám se však považuji za člověka hluboce věřícího v Boha.
 

Dobrý den,

Ve Vašem dotazu vidím několik rovin. Zamýšlíte se nad vztahem vědy a víry, nad rozdílem mezi křesťany a pohany, pochybujete o věrohodnosti biblických knih a svůj podnět uzavíráte vyznáním své víry v Boha.

Osobní víra v Boha je myslím to podstatné. Pokud ji máme, otázky, které v životě přicházejí, nás pak většinou nesvedou z cesty. Naopak nám pomůžou v růstu a zrání naší víry.

Co se týká duše, ta z principu nemá vědeckou definici. V klasických naukách je označením nehmotné duchovní stránky člověka. Církev učí, že je bezprostředně stvořena Bohem, je tedy nesmrtelná a znovu se spojí s tělem ve chvíli konečného vzkříšení. Hledat pro vztah duše a těla vědecké důkazy proto nemá smysl.

Proces s Galileem byl jedním z nešťastných projevů vymezování prostoru mezi vědou a vírou. Přírodní vědy, které se na počátku novověku vymaňovaly z aristotelovské koncepce čtyř živlů, začaly používat experiment jako základní prvek poznání. Dostávaly se tak do sporu s katolickou církví, která z historických důvodů aplikovala teologii i na interpretaci přírodních dějů. S postupujícím přírodovědným poznáním pak pozorujeme, jak se prostor víry pro pochopení světa stále zužuje – filozofové mluví o Bohu nepoznaného. Lidé si Boha stavěli vždy tam, kde jim k pochopení přírodních jevů jejich poznání nestačilo. To trvá i v současnosti – a je třeba velké schopnosti rozlišování, abychom dokázali hranice našeho poznatelného světa správně umístit a zároveň otevřenosti a pokory, abychom byli ochotni je posunout ještě ‚dál‘. A já jsem si jist, že pro Boha tam vždy zůstane místa dost. On jako stvořitel nám dal schopnost poznání, ale jen toho stvořeného světa.
Přirozeným doplňkem vědeckého poznání je pak víra, která nám umožní vidět i to, co je našim smyslům skryté.

Píšete také o zprávě o stvoření a zázracích. Snad jen krátce, že současná teologie chápe biblickou zprávu o stvoření jako básnické dílo, které má oslavit Boží velikost a sdělit to podstatné pasteveckému lidu doby kamenné. Pokud by tento epos vznikl dnes, hádám, že by zněl poněkud jinak. Podobně se lze myslím dívat na zprávy o zázracích.

Vaší otázce o odlišnosti křesťana a pohana asi úplně nerozumím. Ten první je pokřtěn křtem Ježíše Krista, věří v jeho Božství a chce se mu svým životem připodobnit. Z vědeckého pohledu mezi nimi není žádný rozdíl, v tom s Vámi zcela souhlasím.

Přeji Vám odvahu i otevřenost při hledání odpovědí. A kdybyste chtěl vidět pohled přírodovědce na Boží stvoření, přečtěte si některou z knížek Marka Orko Váchy. Nebudete litovat.
 

Kategorie otázky: Bůh, Věda x víra, evoluce