Poslušnost platit daně

Chvála Kristu. Chci se zeptat na plnění poslušnosti vůči státu vs. lásku k člověku. Jde mi o vztah stát vs. zákazník, moje firma, tzn. placení daní. Když poctivě vše "do koruny" státu přiznám, mám z toho jakýsi pocit křečovitosti a nedává mi to už prostor vyjít zákazníkovi s cenou vstříc. Ráda bych poskytla jisté zvýhodnění, měla radost,  že zákazník má radost.  Práce by mi přinášela mnohem větší uspokojení. Takhle mám pocit, že dělám nelidského výběrčího daně pro stát. Na druhou stranu chci být poslušná vůči Pánu.

I po 30 letech podnikání si to nějak nemohu ve svědomí  vybalancovat.  Možná ten vnitřní konflikt nedokáži úplně správně popsat a zní to hloupě. Přesto, mohu poprosit o váš názor?  Děkuji moc. 

Dobrý den,
Děkuji za Váš dotaz. Je to téma, které v nějaké formě řešíme každý jako podnikatel, zákazník, nebo plátce daně z příjmu. A není to lehké téma – nemáte ho vyřešeno ani po 30 letech. A ani mně se odpověď nehledá lehko. Ježíš na podobnou otázku farizeů odpovídá jasně – dávejte co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu. Ohled na zákazníky nebo kamarády nezmiňuje. A dokonce v situaci okupace Římem - nepřátelskou mocí. U nás se v současné době nemůžeme vymlouvat, že nechceme daněmi podporovat okupační moc, ač naše demokracie jistě není ideální.

Teď konkrétněji. Váš dotaz by asi nejlépe odpověděl morální teolog, a to já nejsem. A ať by dal jakoukoliv odpověď, nakonec stejně zůstáváme sami se svým svědomím, jak píšete. Tak nabízím jen svůj pohled jako občana a praktikujícího křesťana. Myslím, že zákazník nečeká, že obchodník bude dělat ‚kompromisy‘ vůči státu proto, aby mu prodal zboží levněji. Nedívá se mu pod pokličku. Rozhoduje se podle ceny, kvality a osobního přístupu obchodníka. Máte možná na mysli také praxi, kdy cena bez účtenky je nižší. Tuto nabídku dává zpravidla obchodník a je na zákazníkovi, zda ji přijme. A osobně si myslím, že speciální podmínky jsou na místě vůči příbuzným a blízkým osobám – na toto pamatuje i zákon, pokud vím.

Zmiňujete také poslušnost vůči Pánu. Nevím, co tím máte přesně na mysli. Ale jsem si jist, že Bůh od nás nečeká poslušnost. Spíše čeká, že naplno využijeme svobodu k rozvíjení jeho darů, viz podobenství o zakopané hřivně. Služebník, který se pána bál (byl mu tedy až přehnaně poslušný), byl pokárán. A ještě zpátky k dani císaři. Ježíš svoji stručnou odpovědí reagoval na farizeje, kteří ho chtěli dostat do úzkých. Nedal nám návod, jak na to. Je na našem svědomí, jak se k povinnosti vůči státu postavíme. Při vědomí Ježíšovy jasné odpovědi, naší zodpovědnosti za prosperitu státu, a i za naše nejbližší okolí.

K tomu ať Vám Duch svatý dá světlo pro moudré rozhodnutí.

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích