Nevím, jestli věřit, nebo nevěřit?

Nevím, jestli věřit nebo nevěřit. Celý život kolísám z jedné strany na druhou. Celý můj život je utrpení. Narodil jsem se do nefungující rozpadlé rodiny, kde se žilo ve světě za hranicí zákona.  Nemám jedinou hezkou vzpomínku, necítím radost ani lásku a nikdy jsem ani necítil. Celé dětství jsem byl manipulovaný a šikanovaný . 

Když jsem někomu dal upřímnost a důvěru, tak mě zradil. Mám pocit, že na tenhle svět nepatřim. Všude kolem mě je zlo a už opravdu nevim, jak dál. Mám pochybnosti o Bohu. Kdyby byl a opravdu mě tak miloval, proč tohle dopouští?

Kde je Bůh, když dobrý lidi umírají? Kde je Bůh, když vás uvězní? Kde je Bůh, když máte strach? Kde je Bůh, když jste na ulici bez koruny? Kde je Bůh, když vás všichni opustí a nemáte nic? Kde je Bůh když vás podvedou? Kde je Bůh, když jste nemocný? Nikdy mi nepomohl.

Je lehký věřit v Boha, když máte  život jakžtakž v pohodě, ale zkuste si věřit v Boha, když padáte na hubu a NIKDO vám nepomůže. Kde je Bůh v téhle chvíli?

Znám  příběh Jóba, ale stejně to nechápu. Chtěl bych věřit a necítit nic zlého, chtěl bych věřit a cítit Boha. V jednu chvíli jsem tohle měl, a pak zase přišly otázky, na který nedokážu odpovědět... A všechno jde proti Bohu,.

Teď, v tuhle chvíli, Boha vůbec necítím, a dokonce mi to přijde jako lež. Ale něco ve mně se pořád nechce pustit.

Tenhle svět je jedna velká aréna a přežije jen ten nejsilnější a já potřebuju přežít - postarat se o sebe a ne se nechat ukřižovat pro lidi jako Ježíš.  Proč bych měl být takový? Proč dělat něco pro lidi, co mi jen ublížili a nikdy mi tu lásku nevrátí? 

Lidi jsou zlý,  taková je pravda a život je boj a věřící jsou jen slaboši, co hledají útěchu. Nebo ne? Nechápu už vůbec nic...

Milý tazateli,

celý Váš e-mail i všechny otázky vypovídají o velké bolesti a obrovském utrpení. Je mi moc líto, že Váš život je tak těžký, že v něm chybí láskyplné vztahy, důvěra, radost….Nemám žádné odpovědi na Vaše otázky, nejsou žádná ,,teologická‘‘ moudra, která by jednoznačně a jednou provždy vyřešila všechnu lidskou bolest, utrpení, nespravedlnost, křivdy…. Přesto bych ráda odpověděla, poslala Vám několik svých postřehů a myšlenek, které mne při čtení Vašich řádků napadaly.

Hned na začátku píšete…  "kolísám z jedné strany na druhou". Víte, že nerozhodnost, sezení na dvou židlích, kolísání mezi naprosto odlišnými postoji, názory, řešeními….toto přebývání mezi dvěma stranami je jedna z nejtěžších poloh? Ztrácíme v ní mnoho sil a energie, nemůžeme se pořádně o nic opřít, na nic spolehnout a také toho nemůžeme moc dělat. Nemůžeme opravdově žít. Možná to je jakýsi kořen Vašich potíží. Je potřeba se rozhodnout, zda chcete jít životem s Bohem nebo bez něj. Zda se budete opírat o Toho, který povolal k životu celý vesmír i každého z nás (a proto nás velmi dobře zná a ví, co je pro nás dobré) nebo se budete spoléhat jen sám na sebe a svého ,,boha‘‘ si vytvoříte z někoho nebo z něčeho jiného. Duchovní rozměr je v každém z nás a záleží jen na nás, jak jej budeme žít, čím jej naplníme, čemu uvěříme.

Píšete svůj dotaz na křesťanské stránky, tak se nebudu zabývat odmítnutím Boha, ale jen rozhodnutím Bohu uvěřit. Co to bude znamenat? V první řadě je dobré zjistit, jaký Bůh je. Zda mu mohu důvěřovat a zda mu mohu svěřit svůj život. Pokud nevěřím, že je dobrý a že mu na mně záleží, tak mi jen přibude další starost. Musím se před tímto bohem chránit, zajišťovat, plnit nařízení… Musím vykonávat úkony, které mi zajistí jeho přízeň nebo mě alespoň uchrání před jeho hněvem. To opravdu není nic lákavého. A k dobrému a naplněnému životu to asi nepovede.

Když čteme bibli, hlavně Nový zákon, můžeme Boha vidět jinak. Sv. Jan píše…,,Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného syna (Ježíše), aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.‘‘ (Jan 3,16) Ježíš sám řekl :,,..já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.‘‘(Jan 10, 10 – 11) A také řekl : ,,Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!‘‘ (Mt 28, 20)

Myslím, že Bůh moc nerozděluje život tady na zemi a život věčný. On nám přeje život v hojnosti a touží po každém z nás, abychom se zase vrátili k němu do otcovského domu. Pokud se na bolavé události svého života začneme dívat z tohoto úhlu pohledu, začneme některé z nich vnímat jinak. A možná o něčem těžkém nakonec budeme moci říci, že nám to přineslo dobro. ( Mně se to tak mnohokrát stalo.)

Je dobré nezapomenout, že Ježíš nám nikdy nesliboval život bez potíží, ale ŽE V NICH BUDE s NÁMI! On vzal všechny naše hřích a bolesti na kříž – to znamená, že je zakusil na svém těle! Nestojí někde mimo a nedívá se, jak si tady vzájemně ubližujeme. Ale je mezi námi, v nás, je účasten naší bolesti a utrpení. Bůh není kouzelným dědečkem, který jen zametá cestičky. Dal nám svobodu - ,,Předložil jsem ti život a smrt, požehnání i zlořečení….vyber si¨‘‘( 5.Mojžíšova 30,19). A dal nám důvěru….doufá, že si vybereme dobro a život. A pokud ne, zase nám nabízí pomoc. Můžeme litovat, předložit mu svá selhání a hřích a on je skrze kříž zase promění v dobré.

Setkal jste se s mnohým utrpením, zakusil jste je i sám na sobě. Máte dvě možnosti: zlobit se a lomit rukama nad zlým světem, popřípadě z toho obviňovat Boha nebo s důvěrou všechno utrpení Bohu předkládat – prosit za sebe i za druhé a ,,vyhlížet‘‘, jak Bůh proměňuje. A hledat Jeho cesty a šířit jeho lásku – úsměvem, pohlazením, laskavým slovem, skutkem milosrdenství, odpuštěním…..

Kéž Vám (k té druhé možnosti) Bůh požehná, kéž Vám dá zakusit svoji lásku a něhu. Kéž uzdraví všechny Vaše rány a bolesti. Kéž z Vás Boží láska a naděje přeteče na všechny lidi, se kterými se setkáte.

Pokoj vám.

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě, Hledání Boha, víry