Dcera (11 let) odmítá chodit do kostela

Dobrý den. Máme 11letou dceru, benjamína s víc jak desetiletým odstupem od starších dětí. Ty jsou už z domu pryč.  Od narození s ní chodíme do kostela, ale poslední dobou dcera do kostela odmítá chodit. Změnil se nám duchovní a já si taky si nemůžu zvyknout. Co mám dělat?  Jak ji přivést zpět? 

Milá ...
jelikož píšete, že máte i větší děti , nebudu Vám asi říkat něco objevného. Období dospívání je náročné pro všechny, ale pro starší rodiče a mladší děti asi ještě více. Máme větší strach i obavy, co a jak bude, ale i mnohé už opravdu není na nás. Nějak jsme děti vychovali a ony už si musí najít svoji cestu. K Pánu i k lidem. Podstatná je důvěra, otevřenost a trochu nadhledu. A samozřejmě modlitba za to, aby si dcera našla dobré kamarády a aby z ní vyrostl slušný člověk.

Když to jde, povídáme v rodině o všem možném, i o farnosti, co nám vadí a proč tam jsme rádi. Důležité je citlivě vnímat dceřiny reakce a netlačit, aby se nezablokovaly kanály Vaší vzájemné komunikace. Pokud se nezboří totálně důvěra mezi Vámi, dá Vám to později možnost sdílet s ní věci, které ji trápí... a zůstane možnost dávat jí zpětnou vazbu z pohledu křesťanské víry. Víru nelze nikomu vnutit násilím.

Zkuste jako rodič sama budovat vztah k Bohu (ať Vás dítě vidí vzít Písmo, křesťanskou knihu, růženec... to, že si třeba sama zajdete na mši ve všední den. A porozhlédněte se, zda by ve farnosti nebyla rodina s vrstevníky Vaší dcery, se kterými byste mohli buď společně nebo i ona sama občas něco podniknout. Časem se třeba může vypravit na nějaký křesťanský tábor, např. Taxiway, později Runway, Jump nebo třeba na nějaký salesiánský tábor. Spoléhejte se na Pána, jeho velkorysost a trpělivost s každým z nás. Důvěřujte, že dcera potká lidi, kteří jí pomohou, ukážou novou cestu za Pánem a "radost z Hospodina se stane její silou".

Moc Vás zdravím a držím palce!

Linka víry
 

P.S.: Pokud byste měla chuť, posílám odkaz na čl. k tématu:
Jak moc lze předat víru v rodině 
 Můžete také zvážit přínos společného sledování filmů a čtení knížek, i se skrytým křesťanským poselstvím, jako je např. Narnie, Poklady pod sněhem, Popoupo, Strašidelné město, Bratři Lví srdce, Srdce... Další tipy na knihy naleznete např. v nakl. Paulínky.
Sama jsem vždycky vnímala chvíle společného čtení, poslechu či sledování filmu jako prostor pro sdílení hodnot v nich skrytých.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti