Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám. (Ž 23,1) - Citát z Bible na každý den

4. 7. 2024, pemu

Ačkoli se můj rozum bouří, křesťanství mě přitahuje

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání Boha, víry

Nejsem pokřtěná, v kostele jsem byla párkrát, moje rodina není praktikující. Pamatuji si ale, že jako malá jsem se modlila. Přišlo mi přirozené prosit Boha o pomoc, když jsem byla v nesnázích. Postupně jsem ale na modlení spíš zapomněla a potřebu se nějak duchovně ukotvit jsem v sobě až donedávna potlačovala. Nedávno jsem začala číst o Buddhismu. Vše, co o něm čtu, mi dává smysl. Mnohem větší než Bible. Ale zároveň s tím se děje dost divná věc - něco mě čím dál víc nabádá poslouchat křesťanské podcasty, přečíst si něco z Bible. A tak si říkám, dobře, dám tomu šanci. Něco mi smysl dává, ale proč je Bible napsaná jako hlavolam?! Buddhismus dává jasný návod, žádné hádanky. Oproti Křesťanství mi připadá mnohem víc pokrokový a připadá mi, že se ke mně prostě hodí víc. I přes to mě pak ale napadá, běž v neděli do kostela, běž do kostela... A tak jsem nakonec šla.

Neumím pojmenovat proč, prostě jsem začala mít nutkání tam jít a jít si pro požehnání. Táhne mě katolická mše, a zároveň mám ke katolické církvi rozumem tolik výhrad. Věřím ve svobodnou vůli a zodpovědnost sama za sebe. Ale pocitově mi nepřipadá správné se zříct vyšší moci, ke které se člověk může obracet. Mám zmatek v tom, který hlas v sobě poslechnout. Je toto volání Boha? Nebo si to prostě neumím srovnat v hlavě a hledám v tom zázrak, který to vyřeší za mě?

Boží volání bývá mnohdy v rozporu s "lidskou logikou"

Dobrý den,

děkujeme za velmi osobní dopis a zajímavou otázku.

Díky i za Vaše upřímné vyznání. Duchovní hledání bývá skutečné dobrodružství a je velmi důležité, že si v tom zachováváte pravdivost. Ta Vás otevírá k tomu, abyste skutečně nalezla...

Z toho, co píšete, se zdá, že Váš rozum spíše inklinuje k Buddhistické duchovní nauce, ale srdce jakoby se přiklánělo ke křesťanské zvěsti. Toto vnitřní dilema svědčí o upřímném hledání a o tom, že máte své duchovní přijímače naladěné. Určitě Vás v tomto chci povzbudit, abyste v tom pokračovala. "Hledejte a naleznete", říká Bible...

Hovoříte o jakémsi ponoukání a vnitřním nutkání, které radí něco jiného, než Váš rozum. Jsou to Boží vnuknutí? Pokud ano, nebylo by to poprvé, kdy Bůh někoho volá k tomu, co se zdá být rozumově "méně logické". Celá Bible, o niž se zmiňujete, je plná příběhů, kdy Bůh volá k něčemu zdánlivě nerozumnému, nelogickému. Již od příběhu Abrahama a Mojžíše, přes mnoho proroků, až po příběh Ježíšův a jeho učedníků. Když se tomuto volání s důvěrou otevřeli a následovali ho, což je Biblí nazýváno jako víra, výsledkem bylo nesmírné dobro a požehnání pro ně a pro mnoho dalších. Víra je vlastně spolehnutí se na to, že vnitřní nutkání k nějakému dobru je volání Boží, i když je třeba v dané chvíli v rozporu s "lidskou logikou". Lidský rozum totiž často vidí jen omezeně, Bůh vidí ve větší šíři a proto radí "kvalifikovaněji"...

V samotné Bibli v knize proroka Izaiáše ústy pisatele Bůh říká: "mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje... Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše." Náš rozum je omezený, má schopnost pojmout menší radius, než moudrost Boží. Mnoho Božích skutečností přesahuje kapacity našeho rozumu. I proto Bible mluví často v metaforách, neboť do jasných kategorií a definic by se přesahující Boží skutečnosti těžko vešly. 

Pak je tu ještě jedna osobní věc. Psala jste, že jste se jako malá modlila. Modlitbou jste již tehdy s Bohem navázala spojení a vztah. A když píšete, že jste to pak již zapomněla, On na Vás nezapomněl. Celou dobu zůstával připraven a tiše Vás doprovázel, i když jste to nevnímala. Nedivil bych se, že v tuto chvíli, kdy jste se rozhodla řešit své duchovní ukotvení, chce Vám pomoci, snaží se poradit. Nevnucuje, Vaše svoboda je mu svatá, ale asi Vám nabízí, co pro Vás vidí jako lepší...

Věřím, že neuděláte chybu, když tomu dáte šanci. Křesťanství hovoří o tzv. duchovním rozlišování, tedy rozpoznávání, zda za určitým vnuknutím nebo podnětem stojí Boží volání, nebo jen lidské hnutí mysli a emocí. Jedno z pravidel tohoto rozlišování hovoří o ovoci. Pokud se tomu podnětu otevřeme a následujeme ho, pak sledujme, jaké ovoce to v nás přináší. Jestli to v nás začne vytvářet spíše vnitřní pokoj, radost a tendence k lásce, což jsou Boží atributy, lze v tom s jistotou spatřovat Boží vedení. Pak se vyplatí ho následovat. Má moc nás dovést k plnosti života.

A to Vám přeji, stejně jako moudrost a upřímnost v dobrodružství Vašeho dalšího hledání.
 

Kategorie otázky: Náboženství různá, Hledání Boha, víry

Související texty k tématu:

Bůh promlouvá, mluví; naslouchání

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Astronaut J. B. Irwin: to ze Ježíš chdil po Zemi je víc, než že jsem já chodil po Měsíci

Astronaut J. B. Irwin: to ze Ježíš chdil po Zemi je víc, než že jsem já chodil po Měsíci
(19. 7. 2024) To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2024) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Duchovní obnova: Uzdravení a duchovní dary s Dr. Mary Healy v srpnu v Brně

Duchovní obnova: Uzdravení a duchovní dary s Dr. Mary Healy v srpnu v Brně
(15. 7. 2024) Ve Starez aréně v Brně se ve dnech 9. - 11. srpna 2024 uskuteční duchovní obnova CREDO, která přinese setkání a…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2024) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...

Cyril a Metoděj (5.7.)

(3. 7. 2024) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…