6. 11. 2010, Václav Dvořák | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Zklamání z Boha

Je dobré být poslán na smrt od lidí, když můžeme doufat od Boha, že znovu budeme od něho vzkříšeni. (2 Mak 7,14)

Po měsících týrání v komunistické vyšetřovací vazbě
mi v hlavě běžela dvě slova: smrt a provaz.
To byla hlavní témata rozhovorů s vyšetřovatelem.

V noci mě budili, polévali mě vodou a musel jsem pochodovat.
„My máme dost času, necháme tě změknout a ty promluvíš,“ říkal vyšetřovatel.
Ještě mi říkal: „Ty máš Kristova léta, ty dobytku, ale jsi blbej jak necky.
My máme o tobě tolik věcí, že budeš viset.“

Pak mi nabídli spolupráci.
A já si říkal: „Mám jedinou volbu: zrada, nebo smrt …“

Cítil jsem se jako ruina, která se v sobě snaží zmobilizovat poslední zbytky síly a víry.
Nezbylo mi nic jiného než znovu a znovu bědovat před Bohem.
Byl to výkřik člověka, ze kterého odchází život, který ztrácí zdraví,
životní elán, důstojnost a schopnost milovat.

Cítil jsem hněv a zklamání z Boha,
protože jsem si myslel, že mě opouští.
Bylo to nesnesitelné a nevěděl jsem, jak dlouho to potrvá.
Zároveň jsem ale věděl, že můj život je Božím darem,
a zoufale jsem ho prosil, aby mě neopouštěl:
„Jsi tu někde se mnou? Mohu se na tebe spolehnout?
Už nemůžu, dej mi sílu Bože!“ To jsem pořád opakoval.

Ze začátku to byl jen vyčítavý nářek k Bohu.
Postupně mi ale začalo docházet, že Bůh chce,
abych se mu totálně svěřil a předal mu režii svého života.
Začal jsem se modlit:
„Pane, odevzdávám ti celou svou svobodu.
Vezmi do svých rukou můj život a udělej, co chceš. Jen mi dej sílu.“
Tohle byl vrchol mého života v base.
Najednou jsem ti začal pociťovat uvolnění a začal věci prožívat jinak.

Zpracováno podle knihy
„Čím to je, že jste tak klidný? Václav Dvořák v rozhovoru s Janem Mazancem“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Václav Dvořák

Související texty k tématu:

Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život

Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
Další texty k tématu vzkříšení zde

Smrt a umírání:

Co chceš, aby o tobě lidé říkali, až umřeš? Mluvil jsem s jedním vytrénovaným mladíkem a řekl jsem mu: „Až zaklepeš bačkorama, spustí tě do jámy a potom si dají si řízek..."
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila.
Smrt jako svatba s Bohem Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala.
Smrt, posmrtný život Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
Modli se za svou smrt To nejtěžší je správně zemřít. Je to zkouška, jíž nikdo neunikne. Modli se i ty o sílu pro tuto zkoušku... (Dag Hammarskjöld 1905-1961. Švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník OSN)
Další texty k tématu smrt a umírání zde