Toužíme po změně, ale nemáme na ni sílu

Možná nás někdy (i během adventních příprav) napadne myšlenka, jak to teď v našem životě vlastně vypadá. S čím jsme spokojeni, co nám přináší radost… Ale také, co se nám nedaří, v čem jsme ztracení nebo nešťastní.

Třeba už dlouhodobě cítíme, že je čas na nějakou skutečnou změnu. Možná vidíme cesty, ale máme strach po nich jít. Vidíme řešení, ale vymlouváme se, že není čas nebo že nemáme šanci to zvládnout. Myslíme zkrátka, že jsme v tom sami, a že vytoužená změna, pokrok nebo splnění velkého přání prostě není v našich lidských silách. A možná, že skutečně není. Tak o čem to tedy je, když je pro nás splnění našich přání, cílů a tužeb nesplnitelné? Je tak všechno ztraceno? Nikdy nedosáhnu toho, co je pro mě dobré?

Nezapomínejme, že pro nás je mnoho věcí nemožných, ale ne tak pro Boha.  Opět, znovu a znovu se můžeme učit pouštět ho do našich plánů a změn, do všeho, co se v našich životech odehrává, protože On je tvůrce a kreativec, který nám může pomoci se vymanit z šedi našeho současného prožívání.

Můžeme se ptát: "Takže se splní všechno, co si přeji, když nechám Boha, aby mi pomohl tvořit můj život?" Pojďme to zkusit. Život, který nás čeká sice nemusí být zcela podle našich představ, ale naše představy jsou lidské, kdežto Bůh vkládá do našich životů mnohem více, než my si dokážeme představit.